|
Výroční zpráva za rok 2003
Úvod Rok 2003 patřil v historii muzea k obdobím s největšími změnami a můžeme ho svou administrativní složitostí řadit k létům, kdy bylo muzeum slučováno s a oddělováno od bývalé okresní knihovny. K 1.1.2003 muzeum oficiálně přešlo pod zřizovatelskou pravomoc Karlovarského kraje. Po praktické stránce tímto aktem došlo především ke změně vlastnických poměrů instituce, kdy státní majetek a způsob hospodaření s ním, který muzeum v době přechodu spravovalo, přešel do vlastnictví Karlovarského kraje. Po stránce administrativní pro organizaci začala platit celá řada nových směrnic a současně se změnilo velké množství zaběhlých postupů. Muzeum změnilo svůj název na Krajské muzeum Sokolov. Probíhající změny spojily k další spolupráci stávající tři krajská muzea Karlovarského kraje a při pravidelných pracovních setkáních s milými kolegy řediteli PhDr. Evou Dittertovou (Krajské muzeum Cheb) a Mgr. Janem Batíkem (Krajské muzeum Karlovy Vary) jsme společně řešili pracovní problémy muzejnictví v našem regionu. Do této činnosti se zapojily i městská muzea a jediné soukromé muzeum porcelánu v Mostově. Vzniklo více nových impulzů pro následující období (např. návrh výstavy muzeí kraje, zapůjčování sbírek aj.) a současně byla řešena mnohostranná spolupráce na výstavách, přípravě publikací nebo na výzkumných programech. Zásadním problém počátku roku byla příprava nové zřizovací listiny muzea, která je základem pro její provoz a současně stanovením provozních a ekonomických „mantinelů“ pro veškeré činnosti. Ve spolupráci s odborem kultury krajského úřadu, který si byl vědom významu tohoto dokladu pro provoz instituce, byly ve velmi krátkém termínu připraveny podklady pro jednání zastupitelstva kraje ke schválení zřizovací listiny - základního dokumentu instituce. Následně pak v první polovině roku proběhlo výběrové řízení na post ředitele Krajského muzea Sokolov. Všechny tyto administrativní změny „spotřebovaly“ velké množství času a energie, které bohužel logicky chyběly v odborné práci. Udělali jsme však maximum proto, aby veřejnost nic nepoznala. Snad se to podařilo a naše snaha se tak promítla i do nejvyšší návštěvnosti v historii muzea. Mimo „celkový převod“ majetku byly v roce 2003 rovněž inventarizovány sbírky muzea, tentokrát již nově podle pravidel CES, kdy musí být inventarizováno v příslušném roce minimálně 5 % sbírkového fondu. Následně na základě příslušného zákona byly do centrální evidence sbírek ministerstva kultury České republiky zapisovány přírůstky a změny ve sbírkách. Odborní pracovníci se ještě stále učili s těmito novými administrativní záležitostmi „žít“ a vychytat některé problémy související s hlášením změn ve sbírkovém fondu apod. Již tradiční jsou problémy s financemi a s tím souvisejícími náležitostmi oprav a údržby budov, majetku, ale především nákupu a restaurování sbírek. Rostoucí ekonomické zatížení v oblastech zajišťujících pouhou existenci organizace (energie, mzdy apod.) stále více ukrajuje z prostředků na hlavní činnost muzea, tj. na tvorbu a správu sbírkového fondu a související odborné práce. To považujeme za velmi špatné a s postupem času musíme bohužel konstatovat, že to je trend, který se nezastavuje a navíc již došel k hranici únosnosti. Dál se již prakticky nebude dát jít, pokud budeme chtít zachovat primární důvod existence instituce. Problematický byl stav především v oblasti mezd, kdy nám na začátku roku díky nové úpravě tabulek scházelo značné množství finančních prostředků na pokrytí mzdových nákladů. Tuto situaci nám pomohl naštěstí hned v úvodu svého zřizovatelského působení vyřešit kraj. Instituce zaměstnává poměrně velké množství odborných pracovníků v poměru k pomocnému personálu, který zajišťuje provoz organizace. Toto je podstatné z důvodu celkové výkonnosti organizace v odborné oblasti, ale zatěžuje to více mzdový fond, než v mnohých jiných obdobně velkých muzeích, kde dozorci, uklizečky a další nezbytní pracovníci technického charakteru převažují. Přestože převažují v organizaci odborní pracovníci s vyšším zařazením, je průměrná mzda v organizaci ve výši 13755,- Kč, což jasně kontrastuje s celostátním průměrem 16321,- Kč (za období 1. – 3., celoroční hodnota nebyla v době zpracování zprávy k dispozici). Průměrná mzda se sice mírně zvýšila oproti roku 2002, ale stále neodpovídá struktuře zaměstnanců muzea. V závěru roku probíhaly přípravy na přechod na 16 třídní mzdovou soustavu platnou od 1.1.2004, jejíž naplnění bude u nás znamenat odebrání osobního ohodnocení všem zaměstnancům. Paradoxně tak zůstanou beze změny platy aktivních nejvýkonnějších pracovníků a ti méně aktivní, kteří neměli osobní ohodnocení, si polepší. Dále roste i minimální mzda a s tím související doplatky v nižších tarifních třídách. Tím se mzdy odborných pracovníků a pomocného personálu stále více sbližují. Toto vše vede ke značné nivelizaci mezd bez možnosti ředitele organizace diferencovat odměnu za práci podle pracovních výsledků dosahovaných jednotlivými pracovníky. Pro aktivní pracovníky je tento systém značně demotivující. Pomíjíme i fakt, že i přes snahu zřizovatele v této oblasti pomoci, ukrajují mzdy se spojenými odvody stále větší krajíc z celkového rozpočtu muzea, a ani je nelze normálně naplnit podle obecně platných předpisů. Problematická je rovněž trvale otázka investic a oprav budov. Prostředků na investice bohužel není dostatek, ale to je situace prakticky u všech organizací obdobného charakteru v kraji. Snad se časem tento problém podaří řešit úpravou zákona o rozpočtovém určení daní, který by měl krajům zajistit větší prostředky pro jejich činnost a pro činnosti jejich příspěvkových organizací. Muzeum mělo rozestavěnou jednu investiční akci z roku 2002 a to opravu objektu bývalých důlních dílen, který stojí uprostřed našeho areálu dolu Vilém v Krásně. Po řadě let intenzivního snažení se nám v roce 2001 podařilo objekt koupit od správce konkurzní podstaty zkrachovalé firmy a ihned zahájit opravy. Byl zde proinvestován téměř 1 milión korun, ale na počátku roku 2003 se práce musely zastavit. Práce na stavbě byly po dokončení nezbytných prací pro ochranu majetku a provedených investic po dohodě s investiční odborem kraje zastaveny a stavba byla zakonzervována, neboť kraj nemá prostředky na investice. Přitom dokončení opravy objektu dnes již jen za cca 1,7 miliónu korun podmiňuje otevření celého za značné prostředky opraveného (proinvestováno cca 10 miliónů korun) areálu jako celku pro veřejnost. Práce na uzavření a zakonzervování objektu (uzavření objektu, zastřešení a osazení oken a dveří) ve výši 856520,- Kč byly po předchozím schválení zřizovatelem zaplaceny z investičního a rezervního fondu muzea. Oba tyto fondy byly tímto prakticky zlikvidovány. Posun prací do dalších let bude komplikovat i zvýšení daně z přidané hodnoty o 17 %, které přijde v roce 2004. Pro rok 2004 byla přislíbena podpora ze strany zřizovatele na tuto akci. Složitá byla i záležitost oprav střech na budovách ředitelství muzea v Sokolově. Na obou objektech byl havarijní stav, bylo již dříve vydáno stavební povolení, ale nebyly potřebné investice. Havarijní stav na počátku roku přerostl do stavu ohrožení majetku ve správě instituce a ohrožení zdraví kolemjdoucích občanů. Na základě pádu části střechy byly zastupitelstvem kraje schváleny investiční prostředku na zahájení oprav, které však nepokrývaly celou potřebu. Přesto bylo realizováno výběrové řízení a ve spolupráci s investičním odborem kraje, který velmi aktivně pomáhá se zajištěním akce, zahájeny nezbytné práce. V průběhu podzimu pak díky intenzivní pomoci náměstka hejtmana Ing. Behenského a odboru kultury se podařilo zajistit zbývající prostředky a opravy pokračovaly i na přelomu let 2003 – 2004. Kompletně dokončeny budou práce spojené se střechami v dubnu roku 2004. Posun prací zkomplikovaly klimatické podmínky v závěru roku. Po dohodě zúčastněných stran se prodloužil termín ukončení tak, aby práce byly prováděny ve vhodných klimatických podmínkách a tím byla zajištěna jejich potřebná kvalita. Realizace oprav byla provedena za plného provozu organizace, za což patří dík všem pracovníkům muzea. Dalšími neplánovanými „ranami“ pro rozpočet roku 2003 byla realizace energetického auditu, bezpečnostních směrovek a především pojištění majetku organizace. Největší podíl mělo pojištění majetku, především pak zvýšení pojistky z důvodu zátopové oblasti okolo sokolovského zámku. Situace byla řešena hned na počátku roku 2003 s pojišťovacím makléřem p. Švehlou, který nám byl přidělen krajem. Prostředky na vzniklé navýšení pojištění jsme obdrželi od našeho zřizovatele v prosinci roku 2003. Z větších oprav a investic je zde nezbytné uvést aspoň rozšíření kamerového systému v sokolovském zámku o dvě venkovní kamery vykrývající hluché prostory plášťové ochrany objektu. V rozšiřování systému bude nezbytné postupně pokračovat. Stejný systém bude nezbytný časem získat i pro areál v Krásně. Pro potřeby úprav rozsáhlých ploch v areálu v Krásně byl zakoupen malý zahradní traktůrek. V závěru roku byl pořízen dataprojektor jako nezbytnost pro prezentaci při přednáškách a kulturně výchovných akcích, digitální fotoaparát pro dokumentaci (značné slevnění běžné dokumentační činnosti v rámci digitalizace dat ve vhodných oblastech dokumentace) a nová telefonní ústředna, která musí nahradit staré dosluhující zařízení (stará ústředna v prosinci 2003 shořela). Průběžně bylo podle možností obnovováno dosluhující počítačové vybavení organizace. Potěšitelný je fakt stále rostoucí návštěvnosti akcí muzea, který je už prakticky dle možností regionu téměř na horní hranici. Přestože je Sokolov spíše průmyslovým než kulturním a společenským centrem, udržuje si návštěvnost v posledních letech stále na úrovni přes 30000 lidí. Značně narostl počet návštěvníků vernisáží a školních výprav, což se ale bohužel neprojeví ve vybraném vstupném, neboť tyto společenské akce jsou bez vstupného a školní výpravy v době vyučování mají vstupné minimální neboť muzeum v této oblasti plní intenzívně i vzdělávací úlohu. V roce 2003 navštívilo akce muzea celkem 39032 návštěvníků, což je nejvíce v celé historii instituce. Pozitivním jevem je, že opět začíná více přibývat organizovaných zájezdů, což se projevilo především po prezentaci na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Praze. Rovněž školy udržují stálý zájem o expozice a výstavy muzea. Zde je problém v rozdílné úrovni a zájmu škol (přesněji řečeno jednotlivých učitelů) ve vztahu k muzeu. Existují v regionu školy, které zajišťují pravidelně části výuky v našich expozicích a velmi intenzivně s námi spolupracují (ISŠTE, Gymnázium Sokolov, aj.). Existují však i školy, které o muzeum ani nezavadí a tamní učitelé zřejmě nemají zájem zatraktivnit výuku a poskytnout velmi důležité informace pro formování vztahu mladého člověka k místu bydliště a ke kultuře obecně. Stále diskutovanou otázkou je i výše vstupného, která se drží poměrně dlouho na „tradiční“ úrovni českých muzeí tj. plné vstupné ve výši 20,- Kč. Zvýšení vstupného však dle zkušeností kolegů okamžitě přináší odliv návštěvníků, obzvláště v kulturně méně rozvinutých centrech typu našeho města. Snahou organizace je vytvořit systémem různých odstupňovaných vstupných co nejlepší podmínky pro umožnění návštěvy muzea mladým rodinám, postiženým spoluobčanům, seniorům a především dětem. Školní třídy v rámci výuky mají dokonce jen symbolické vstupné ve výši 5,- Kč za žáka. Muzeum, asi z hlediska své výrazné vzdělávací funkce, není pro určitou skupinu návštěvníků přece jen tak atraktivní jako památkové objekty typu hradů a zámků. Ekonomicky náročná je též reklama a prezentace muzea. Postupně byly z důvodu ceny tisku a nákladů na poštovné značně omezeny pozvánky na jednotlivé akce. Přetrvávají problémy s prezentací v tisku, kdy jsou často údaje o otevírací době a výstavách značně změny a klamou návštěvníky. Zvyšuje se stále atraktivnost informací na webových stránkách muzea z důvodu stále rostoucích možností obyvatel v přístupu na internet. V závěru roku 2003 byly připraveny nové webové stránky, které budou spuštěny počátkem roku 2004. Mimo standardní plakátování akcí a dalších aktivit byla v loňském roce zvýšená spolupráce s Českým rozhlasem, který odvysílal několik pořadů prezentujících práci muzea a televizemi (ČT – pořad Toulavá kamera, Prima – Sauna, Ostravské studio ČT – pomoc při poskytování podkladů, televize Duha, zpravodajství všech celoplošných i regionálních stanic aj.). Pracovní kolektiv muzea je dlouhodobě stabilizovaný. K výměně pracovníků došlo pouze na funkcích dozorců a uklizeček a to ještě z objektivních důvodů (nemoc). Muzeum opustil jeden odborných pracovník, který uváděl ekonomické důvody (nízká mzda v muzeu) svého odchodu. Bohužel nedaří se nám stále obsadit dlouhodobě plánované místo historika. Jakoby tato profese v našem regionu zcela vyhynula. Asi by se měla položit otázka, jestli jsou mladí lidé s vysokoškolským vzděláním při dnešní nabídce atraktivních míst ochotni jít pracovat do oblasti nekomerční kultury za stávajících mzdových a někdy i značně složitých pracovních podmínek. Muzeum je členem Asociace muzeí a galerií ČR a ředitel zastupoval v roce 2003 muzejníky Karlovarského kraje v senátu této instituce. Dále je muzeum velmi těsně koordinuje svou činnost s Nadací Georgia Agricoly, region Slavkovský les, která svým způsobem zajišťuje muzeu napojení na neziskový sektor se všemi z toho vyplývajícími možnostmi. Tradičně výborná spolupráce je s některými našimi vysokými školami a samozřejmě s některými partnerskými muzei u nás i v zahraničí. Především ze strany německých kolegů se stále rozrůstají způsoby a možnosti spolupráce, což je potěšitelné vzhledem k blížícímu se vstupu ČR do EU. Zvláštní zmínku si zaslouží města a obce regionu, jejichž aktivity ve vztahu k historii, přírodě a potažmo k muzeu stále rostou (příprava nových muzejních expozic, obce a města sdružené kolem Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les aj.). Je velmi důležité, že jejich zastupitelstva si stále více uvědomují i přes velké běžné denní starosti o život obce či města význam kultury, vzdělávání a růstu cestovního ruchu a jsou ochotny být těmto aktivitám nápomocny. Dlouhodobě výborná je rovněž spolupráce s řadou firem v regionu, z nichž nejvýznamnější je samozřejmě se Sokolovskou uhelnou a.s. Ale nesmíme zde zapomenout ani na firmy Alva computer s.r.o., GP Karlovy Vary, Haas&Czjzek s.r.o. Horní Slavkov, KMK Granit s.r.o., Sokolovské strojírny, Svatavské strojírny a současně děkuji a zároveň se zde omlouvám všem našim pomocníkům, které zde ani nelze všechny vyjmenovat. Velkým úspěchem loňského roku bylo ocenění knihy vydané naším muzeem od autorů PhDr. Hejdové a PhDr. Mergla v soutěži Gloria musealis, ve které získala na jaře roku 2003 2. místo v kategorii B. Muzejní publikace roku. Tuto celonárodní soutěž vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR. Rovněž zahraniční spolupráce nabývá stále na větším rozsahu, který vzniká a směřuje logicky ke vstupu České republiky do Evropské unie. Spolupráce probíhá na mnoha úrovních z nichž nejvýznamnější je spolupráce s Hornickým a technickým muzeem východního Bavorska v Theuernu a spolkem bývalých sokolovských rodáků sídlícím ve Schwandorfu. Jedním z nejvýznamnějších krajských projektů, na kterém se muzeum od roku 2003 intenzívně podílí je příprava Česko-bavorského geoparku. Vlajkovou lodí geoparku je unikátní technická památka důl Jeroným. Pro její záchranu dělá muzeum řadu kroků. V rámci jeho záchrany jsme zajišťovali v jarních měsících návštěvu ministrů Urbana a Ambrozka na této lokalitě. V oblasti výzkumu a tvorby sbírek bych chtěl uvést, že rok přechodu pod kraj byl koncipován i v této oblasti jako přípravný na další období. Je zde nutné připomenout přípravné práce na velké projekty plánované na roky 2004 – 2005, jako jsou Zaniklé obce regionu, 1. světová válka, 70. let muzea nebo výstava David Friedmann připravovaná s americkými a polskými kolegy na rok 2005. Velký rozsah, především ve sféře vlastních konzervátorských prací, má rovněž příprava nové expozice pro budovaný areál v Krásně. Ve spolupráci s karlovarskými kolegy je na rok 2004 připravován rozsáhlý montánní výzkum starých dolů v oblasti kostela sv. Mikuláše, na který bylo nutné zajistit během roku 2003 finanční prostředky. Rovněž pokračují práce na úpravě depozitářů muzea, především v oboru geologických sbírek. Dlouhodobé výzkumné úkoly v rámci muzea byly realizovány dle možností. Pokračoval výzkum starých a památných stromů, montánní průzkumy, či již výše uvedené práce historické povahy. Nezanedbatelnou součástí práce byla spolupráce s Národním památkovým ústavem na záchraně našich architektonických památek. Stálé expozice se výrazně neupravovaly, neboť zásah do nich je možný prakticky už jen se značnými finančními náklady. Především mobiliář v hlavní expozici v Sokolově dosluhuje a začíná vyjíždějícími skly ohrožovat návštěvníky. Zajištění vitrín provádíme aspoň provizorním způsobem. Expozice v Krásně je prakticky zcela bez mobiliáře, přestože ji budeme v roce 2004 nově otvírat. Situaci budeme řešit zřejmě trochu jiným způsobem instalace. Takže jedinou větší změnou je otevření expozice kostela sv. Anny v Horním Slavkově ve spolupráci s farním úřadem v Lokti a expozice úpravárenství v Krásně. Velký rozruch veřejnosti způsobil v podzimních měsících organizačně náročný transport kolejových vozidel rozchodu 900 mm do Krásna. Za obrovské pomoci Sokolovské uhelné, Sokolovských strojíren a Svatavských strojíren jsme získali, zachránili a přemístili ukázkovou kolekci důlních lokomotiv a vozů z tohoto provozně rušeného rozchodu. Tyto exponáty byly zakomponovány do stálé hornické expozice muzea v přírodě v Krásně. Expozice lokomotiv a vozů rozchodu 600 a 900 mm se stane od roku 2004 atraktivní součástí expozice našeho Hornického muzea v Krásně. Tento rok měl však mimo velké pracovní zatížení i příjemné společenské stránky. V jeho průběhu bylo realizováno poměrně velké množství zajímavých výstav a na řadě dalších jsme se podíleli zápůjčkami našich sbírek či jinou pomocí. Některé z nich opravdu pohladily po duši člověka. Zajímavým pokusem o získání návštěvníků z řad místních obyvatel bylo vyhlášení soutěže „Poznej své město, poznej své muzeum“ ve spolupráci s městem Horní Slavkov. Losování proběhlo před televizními kamerami kabelové televize. Bohužel se nenaplnilo zcela očekávání, neboť soutěž byla koncipována tak, aby přitáhla za vzděláním do muzea obyvatele našeho regionu. Výsledkem však byla velká převaha „přespolních“ ze vzdálených koutů naší republiky. Ale i to je ve výsledku potěšitelné. Vzhledem k získaným zkušenostem bychom rádi podobnou soutěž zopakovali v roce 2004 v Sokolově s tématem k 70. výročí založení muzea a 725 let první písemné zmínky o městě Sokolově. Tradiční se stává z pohledu muzea aktivní účast na soutěži Strom roku. Letos k tomu byla připravena i soutěž pro školy a další doprovodné akce a po loňském vítězství kandidáta za Karlovarský kraj jsme se museli letos spokojit s pěkným druhým místem v rámci celé ČR. Poměrně velkému zájmu se těší výstavy zařazené do cyklu „Člověk a jeho zájmy“. V cyklu jsou prezentováni většinou místní amatérští umělci, malíři, fotografové, keramici, sběratelé a další tvůrci, kteří něčím mezi námi vynikají. Ukazují na možnosti využití volného času. Vzhledem k tomu, že to jsou lidé z našeho bezprostředního okolí, mnoho lidí je zná a proto se přijde podívat do muzea na jejich tvorbu či unikátní sbírku. Výstavy jsou autorského typu a mají vždy velmi příjemnou a pohodovou atmosféru. Čím bude více takových lidí, kteří mohou něco druhým předvést, tím to bude v našem kraji lepší. Výstava Kouzlo starých stromů prezentovala náš kraj letos v Litoměřicích a v německém Riedelhofu. Zajímavý a atraktivní byl způsob prezentací výstav starých stromů v plenéru v parku sokolovského zámku a v bývalém Popově na Jáchymovsku za účasti pana ministra Svobody. Výstavy jsou rozpracovány podrobně v další části výroční zprávy. Z kulturně společenských akcí připomenu dvě, které něco příjemného vypovídají. Je to loňský cyklus přednášek, který jsme pojali po zkušenostech z předešlých let trochu jinak a zřejmě i to se projevilo v poměrně slušném zájmu návštěvníků. O živé slovo odborníků, cestovatelů a badatelů je totiž v dnešní době televizí a videí kupodivu či naštěstí značný zájem. No a nelze zapomenout na tradiční sokolovský advent s Mikulášem, živým betlémem, výstavou betlémů, koncerty, setkáními a dalšími doprovodnými akcemi při kterých asistují tisíce návštěvníků, ale řady dobrovolných spolupracovníků, a kdy si člověk uvědomí v předvánočním čase, že lidé opravdu potřebují ve svém životě tradice, historii a kulturu. Velmi bohatá byla v roce 2003 nabídka kulturně-společenských akcí muzea, kterých bylo celkem uspořádáno 113, a které navštívilo celkem 13740 návštěvníků. Z toho vyplývá značný zájem veřejnosti o akce tohoto typu v našem regionu. A jak jsme „fungovali“ v konkrétní podobě se dozvíte dále.
|
