Výroční zpráva za rok 2006

Uplynul další rok činnosti našeho muzea – poslední rok jeho samostatné existence. Na základě rozhodnutí zastupitelstva Karlovarského kraje ze dne 14.12.2006 došlo ke sloučení Krajského muzea Cheb, Krajského muzea Karlovy Vary a Krajského muzea Sokolov do nové organizace Krajské muzeum Karlovarského kraje, příspěvková organizace se sídlem v Chebu.

Pro rok 2006 bylo pro naše muzeum stanoveno několik základních nosných úkolů:

1. zahájení prací v areálu Hornického skanzenu Barbora v Jáchymově

2. výstava Rakouská armáda 1848 – 1914

3. převzetí daru – kolekce obrazů Davida Friedmanna

4. záchrana a konzervace hornických sbírek, ukončení oprav areálu dolu Vilém v Krásně a zpřístupnění dalších expozic veřejnosti

5. zajištění vydavatelských aktivit v oblasti regionálních informací

6. instalace požární signalizace v celé budově sokolovského zámku

Trvale problematická je otázka investic a oprav budov. Obzvláště u organizace, která má ve správě 19 budov. Prostředků na investice bohužel není dostatek, ale to je situace prakticky u všech organizací obdobného charakteru v kraji. Snad se časem tento problém podaří řešit úpravou zákona o rozpočtovém určení daní, který by měl krajům zajistit větší prostředky pro jejich činnost a pro činnosti jejich příspěvkových organizací.

Jako velmi pozitivní je fakt, že byl posílen nákup sbírek. Na rozdíl od předešlých let se nám podařilo uvolnit větší prostředky do předmětu našeho hlavního zájmu, tj. do sbírek. Nakoupili jsme větší množství sbírek pro plánovanou nosticovskou expozici. Pro potřeby krásenské expozice byly vyrobeny modely důlních zařízení, skleněné poklopy na ně, nové vitríny a od Sokolovské uhelné, právní nástupce a.s. jsme získali část pásového dopravníku, korečko a ukázky různých druhů hnědého uhlí.

Značně problematická je trvale situace kolem vývoje mezd. Od 1.1.2004 začala platit nová šestnácti třídní mzdová tabulka. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků bylo nařízeno od zřizovatele pracovníkům odebrat osobní ohodnocení. Situace byla řešena aspoň částečně formou odměn v závěru roku, které byly vyplaceny z uspořených prostředků za nemoci a chybějící pracovníky. Tím se podařilo aspoň částečně diferencovat mzdy podle výkonnosti a zájmu pracovníků o organizaci a práci. Instituce zaměstnává poměrně velké množství odborných pracovníků v poměru k pomocnému personálu, který zajišťuje provoz organizace. Toto je podstatné z důvodu celkové výkonnosti organizace v odborné oblasti, ale zatěžuje to více mzdový fond, než v mnohých jiných obdobně velkých muzeích, kde dozorci, uklizečky a další nezbytní pracovníci technického charakteru převažují. Přestože převažují v organizaci odborní pracovníci s vyšším zařazením, je průměrná mzda v organizaci za rok 2006 ve výši 16147,- Kč, což jasně kontrastuje s celostátním průměrem 19635,- Kč (uvedená hodnota je však pouze za období 1. – 3. čtvrtletí, celoroční hodnota nebyla v době zpracování této zprávy k dispozici; se započtení 4. čtvrtletí bude průměrná celostátní mzda zřejmě ještě vyšší; zdroj www.mpsv.cz). Průměrná mzda v muzeu se sice celkově zvýšila oproti roku 2005, ale i tak je ve srovnání se státním průměrem nízká. Dále roste i minimální mzda a s tím související doplatky v nižších tarifních třídách. Tím se mzdy odborných pracovníků a pomocného personálu stále více sbližují. Toto vše vede ke značné nivelizaci mezd bez možnosti ředitele organizace diferencovat odměnu za práci podle pracovních výsledků dosahovaných jednotlivými pracovníky. Pro aktivní pracovníky je tento systém značně demotivující. Pomíjíme i fakt, že i přes snahu zřizovatele v této oblasti pomoci, ukrajují mzdy se spojenými odvody stále větší krajíc z celkového rozpočtu muzea.

Během roku 2006 došlo k několika změnám v personálním složení muzea. Změny v loňském roce byly: pracovník Radim Duda odešel z organizace a na jeho místo nastoupila pracovnice Helena Láchová z pobočky Horní Slavkov. Do muzea v Horním Slavkově byla přijata pracovnice Wiedová jako zástup za mateřskou dovolenou. Ing. René Adámek, který měl kumulovanou agendu budov, projektů a pobočku Jáchymov v měsíci březnu odešel z organizace a na jeho místo nastoupila Martina Malá. Vedoucím pobočky Jáchymov byl pověřen Rudolf Kříž. K 1.8. 2006 nastoupil do muzea na pozici dokumentátora Rudolf Klier a na pozici manager Geoparku Bc. Jiří Loskot. K 31.12.2006 z muzea odešel jeho dosavadní ředitel Ing. Pavel Beran.

V roce 2006 proběhlo v organizaci několik kontrol na hospodaření, jejichž výsledky jsou rozpracované v samostatné kapitole zprávy.

Ekonomicky náročná je též reklama a prezentace muzea. Postupně byly z důvodu ceny tisku a nákladů na poštovné značně omezeny pozvánky na jednotlivé akce. Přetrvávají problémy s prezentací v tisku, kdy jsou často údaje o otevírací době a výstavách značně změněny a klamou návštěvníky. Zvyšuje se stále atraktivnost informací na webových stránkách muzea z důvodu stále rostoucích možností obyvatel v přístupu na internet. Na začátku roku 2004 byly připraveny a zprovozněny nové webové stránky. V průběhu roku 2005 je pak navštívilo rekordních 7872 uživatelů internetu, což je přibližně 151 osob týdně. Vzestupná tendence pokračovala i v roce 2006, kdy stránky týdně navštívilo kolem 160 návštěvníků. Celkem navštívilo muzejní stránky za rok 2006, 8310 návštěvníků. Mimo standardní informace o historii města a muzea, kontaktech, otevírací době apod. je součástí i aktuální přehled akcí muzea, informace z expozic a výzkumných programů odborných pracovišť nebo i internetový obchod s publikacemi a propagačními materiály našeho muzea. Značně jsme rozšířili části informující o výzkumech muzea a informacích a zajímavostech z regionu ve vazbě na sbírky a naše expozice. Mimo standardní plakátování akcí a dalších aktivit byla v loňském roce zvýšená spolupráce s Českým rozhlasem a Českou televizí, které odvysílaly několik pořadů prezentujících práci muzea.

Značně rozsáhlá je spolupráce muzea na přípravě projektu Česko – bavorský geopark. Ten zahrnuje i mnohé aktivity Karlovarského kraje a muzea. Snažíme se rovněž posilovat spolupráci se školami. V roce 2006 to bylo například i za pomoci programu „Mládež a kultura“ v rámci nějž jsme realizovaly řadu studentských akcí a soutěží. Spolupráce se školami však bohužel nedosahuje podle nás potřebné úrovně a rozsahu a obzvláště na Sokolovsku by bylo potřebné ji rozšířit. Měli by k tomu směřovat i připravované akce pro další období.

V roce 2006 jsme měli několik velkých výstavních akcí – výstava Rakouská armáda 1848 – 1914, druhý ročník muzejní noci, sokolovský advent atd.

Významné byly i výstavní aktivity realizované v zahraničí, které prezentovali naši práci a celý Karlovarský kraj. Byla to výstava o zaniklých obcích ve Schwandorfu a výstava Staré a památné stromy Karlovarského kraje v Riedelhofu.

Některé naše projekty získaly i významná ocenění. Expozice v Krásně spolu s další činností muzea na poli hornické historie byly oceněny cenou Český Permon 2006. V soutěži Gloria musaealis jsme s knihou Zaniklé obce na Sokolovsku (autorka Romana Beranová Vaicová) získaly 1. místo v kategorii muzejní publikace roku

Velkou pozornost pracovníků však byla stále ještě namířena a upřena k rozšíření nabídky areálu dolu Vilém v Krásně pro veřejnost. Dokončovali jsme povrchové úpravy terénu, pokračovali v budování podkladních kolejí a opravách a konzervování kolejových vozidel. Současně bylo zajištěno očištění a zakonzervování velkého množství sbírkových předmětů technického charakteru pro expozici a získány i nové exponáty. Zahájena byla úprava a přeměna expozice v hlavní budově na expozici hnědouhelného hornictví a nově začala výstavba expozice rudného hornictví v budovách dílen. Expozice bude postupně doplňována i v následujících letech o další exponáty.

Potěšitelný je fakt udržitelné návštěvnosti akcí muzea, který je už prakticky dle možností regionu téměř na horní hranici. Přestože je Sokolov spíše průmyslovým než kulturním a společenským centrem, udržuje si návštěvnost v posledních letech stále na úrovni přes 30000 lidí. Bohužel nám díky velkému počtu dnů otevřených dveří, vernisáží apod., tj. akcí, které jsou zadarmo, trvale narůstá podíl neplatících návštěvníků. Ti pak již nepřijdou za vstupné na normální návštěvu muzea. Platící návštěvníci pak převažují z oblasti „přespolních“ a žáků škol, kteří však v rámci výuky mají vstupné symbolické. Muzeum tak sice plní svou funkci vzdělávací, osvětovou a propagační, nepromítá se to však již výrazněji v ekonomické stránce provozu. Značně narostl počet návštěvníků vernisáží a školních výprav, což se ale bohužel neprojeví ve vybraném vstupném, neboť tyto společenské akce jsou bez vstupného a školní výpravy v době vyučování mají vstupné minimální. V roce 2006 navštívilo muzeum celkem 48 835  návštěvníků.

Rovněž školy udržují stálý zájem o expozice a výstavy muzea. Zde je problém v rozdílné úrovni a zájmu škol (přesněji řečeno jednotlivých učitelů) ve vztahu k muzeu. Existují v regionu školy, které zajišťují pravidelně části výuky v našich expozicích a velmi intenzivně s námi spolupracují (ISŠTE, Gymnázium Sokolov, aj.). Existují však i školy, které o muzeum ani nezavadí a tamní učitelé zřejmě nemají zájem zatraktivnit výuku a poskytnout velmi důležité informace pro formování vztahu mladého člověka k místu bydliště a ke kultuře obecně.

Stále diskutovanou otázkou je i výše vstupného, která se drží poměrně dlouho na „tradiční“ úrovni českých muzeí tj. plné vstupné ve výši 20,- Kč. Zvýšení vstupného však dle zkušeností kolegů okamžitě přináší odliv návštěvníků, obzvláště v kulturně méně rozvinutých centrech typu našeho města. Snahou organizace je vytvořit systémem různých odstupňovaných vstupných co nejlepší podmínky pro umožnění návštěvy muzea mladým rodinám, postiženým spoluobčanům, seniorům a především dětem. Školní třídy v rámci výuky mají dokonce jen symbolické vstupné ve výši 5,- Kč za žáka. Muzeum, asi z hlediska své výrazné vzdělávací funkce, není pro určitou skupinu návštěvníků přece jen tak atraktivní jako památkové objekty typu hradů a zámků. Do budoucna jako nejvhodnější by se jevilo procentuálně odlišené vstupné odvinuté od základního vstupného.

Muzeum je členem Asociace muzeí a galerií ČR. Dále je muzeum členem Památkové komory a velmi těsně koordinuje svou činnost s Nadací Georgia Agricoly, region Slavkovský les, která svým způsobem zajišťuje muzeu napojení na neziskový sektor se všemi z toho vyplývajícími možnostmi. Tradičně výborná spolupráce je s některými našimi vysokými školami a samozřejmě s některými partnerskými muzei u nás i v zahraničí. Především ze strany německých kolegů se stále rozrůstají způsoby a možnosti spolupráce.

Zvláštní zmínku si zaslouží města a obce regionu, jejichž aktivity ve vztahu k historii, přírodě a potažmo k muzeu stále rostou (příprava nových muzejních expozic, obce a města sdružené kolem Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les aj.). Je velmi důležité, že jejich zastupitelstva si stále více uvědomují i přes velké běžné denní starosti o život obce či města význam kultury, vzdělávání a růstu cestovního ruchu a jsou ochotny být těmto aktivitám nápomocny.

Dlouhodobě výborná je rovněž spolupráce s řadou firem v regionu, z nichž nejvýznamnější je samozřejmě se Sokolovskou uhelnou, právní nástupce a.s. Ale nesmíme zde zapomenout ani na firmy Alva computer s.r.o., GP Karlovy Vary, Haas & Czjzek s.r.o. Horní Slavkov, KMK Granit s.r.o., Sokolovské strojírny, Svatavské strojírny aj. Současně děkujeme a zároveň se zde omlouváme všem našim pomocníkům, které zde ani nelze všechny vyjmenovat.

Rovněž zahraniční spolupráce nabývá stále na větším rozsahu. Spolupráce probíhá na mnoha úrovních z nichž nejvýznamnější je spolupráce se spolkem bývalých sokolovských rodáků sídlícím ve Schwandorfu.

V roce 2006 byly rovněž inventarizovány sbírky muzea podle pravidel CES, kdy musí být inventarizováno v příslušném roce minimálně 5 % sbírkového fondu. Následně na základě příslušného zákona byly do centrální evidence sbírek ministerstva kultury České republiky zapisovány přírůstky a změny ve sbírkách. Odborní pracovníci se ještě stále učili s těmito novými administrativní záležitostmi „žít“ a vychytat některé problémy související s hlášením změn ve sbírkovém fondu apod. Stále se nám daří poměrně aktivně pracovat na rozšiřování sbírkového fondu muzea jak vlastními sběry, tak i nákupy a dary. Přírůstky zpracovaných sbírek jsou trvale poměrně velké a umožňují nám doplňování a přípravu nových expozic.

Rovněž pokračovaly práce na úpravě depozitářů muzea, především v oboru geologických sbírek. Dlouhodobé výzkumné úkoly v rámci muzea byly realizovány dle možností. Pokračoval výzkum starých a památných stromů, montánní průzkumy, či již výše uvedené práce historické povahy.

Stálé expozice se výrazně neupravovaly, neboť zásah do nich je možný prakticky už jen se značnými finančními náklady. Především mobiliář v hlavní expozici v Sokolově dosluhuje a začíná vyjíždějícími skly ohrožovat návštěvníky. Zajištění vitrín provádíme aspoň provizorním způsobem. Rovněž okna v části zámecké budovy, především v expozicích, začínají být ve značně havarijním stavu, což bylo konstatováno i pracovníky energetické inspekce.

Tento rok měl však mimo velké pracovní zatížení i příjemné společenské stránky. V jeho průběhu bylo realizováno poměrně velké množství zajímavých výstav a na řadě dalších jsme se podíleli zápůjčkami našich sbírek či jinou pomocí. Některé z nich opravdu pohladily po duši člověka.

Z kulturně společenských akcí připomeňme mimo výstavu Rakouská armáda 1848 – 1914, cyklus přednášek a druhý ročník muzejní noci. V jejím rámci se po domluvě s představiteli města Sokolov podařilo zpřístupnit nosticovskou kryptu v klášteře, což se setkalo s neočekávaně velkým zájmem veřejnosti. Stejně úspěšná pak byla i přehlídka historických osobností v podání pracovníků a příznivců muzea. Z dalších akcí nelze samozřejmě zapomenout na tradiční sokolovský advent s Mikulášem, živým betlémem, výstavou betlémů, koncerty, setkáními a dalšími doprovodnými akcemi, při kterých asistují tisíce návštěvníků, ale i řady dobrovolných spolupracovníků.

A jak jsme pracovali v konkrétní podobě se dozvíte dále.
,