|
Výroční zpráva za rok 2005
Uplynul další rok činnosti našeho muzea. Po stránce výstavní nebyl tak „nabitý“ jako jiné roky. Čas jsme věnovali zahraničním prezentacím muzea a přípravě publikací. Současně byla zajištěna příprava výstav a dalších regionálních publikací na následující rok. Ale to vše rozebereme podrobněji až v konkrétním vyhodnocení jednotlivých aktivit. Rok 2005 patřil v historii muzea bohužel i k obdobím se snad největším nárůstem byrokracie a můžeme ho svou administrativní složitostí opět řadit k létům, kdy bylo muzeum slučováno s a oddělováno od bývalé okresní knihovny nebo když měnilo svého zřizovatele. Bylo to dáno realizací několika projektů z fondu Phare, kdy až zcela nesmyslné požadavky komplikují jak zadávání zakázek, tak jejich realizaci. Vzhledem k tomu, že stejné formuláře platí zřejmě pro projekt výstavby přehrady a současně i pro tisk propagačního letáčku, byl problém vůbec přemluvit aspoň minimální počet firem k účasti ve výběrovém řízení. Bohužel byrokratických problémů stále přibývá a komplikují nám trvale práci. Mnohdy nesmyslné papíry vyplňujeme a odesíláme na všechny strany často na úkor smysluplné odborné práce. Uznávám, že nezbytná administrativa je nutná, ale když jedna a ta samá věc se dělá několikrát, vždy jen trochu malinko jinak, jak si daný úředník vymyslí, tak to smysl nemá. Na takový nárůst papírování není naše instituce vybavena ani personálně a mnohdy se již bohužel místo plánované koncepční práce pouze „honí termíny“ k odeslání různých tabulek a výkazů. Pro rok 2005 bylo pro naše muzeum stanoveno několik základních nosných úkolů: 1. kompletní převzetí areálu Hornického skanzenu Barbora v Jáchymově 2. výstava k 60. výročí konce 2. světové války – David Friedmann 3. oprava kanalizace v objektu ředitelství muzea a zajištění návazných oprav a úprav 4. ukončení 2. etapy výzkumu zaniklých obcí regionu a zajištění akce Ohře – řeka pozoruhodná a realizace těchto zahraničních výstav 5. záchrana a konzervace hornických sbírek, ukončení oprav areálu dolu Vilém v Krásně a zpřístupnění dalších expozic veřejnosti 6. zajištění vydavatelských aktivit v oblasti regionálních informací Jednou z hlavních priorit a úkolů organizace bylo zřízení nové pobočky muzea v Jáchymově. Muzeum muselo zajistit převzetí areálu skanzenu od města, Diama s.p. a Hornického spolku Barbora. Součástí bylo nové zaměření pozemků, schválení všech smluv příslušnými orgány, získání způsobilosti pro hornickou činnost a spousta dalších úkolů. Nakonec přes všechny problémy byla akce realizována. Pro rok 2006 jsou připraveny projekty včetně stavebních povolení a jediným problémem se tak stávají pouze finance. Z oprav objektů se nosnou akcí staly práce na opravě kanalizace v Sokolově a s tím související úpravy. Bohužel se práce prodražily, neboť centrální kanalizační řád byl oproti původnímu předpokladu v hloubce více než 10 metrů. Tak se nám na hromadě vykopané hlíny objevilo i hnědé uhlí, které máme mělko pod naším objektem. Návazně byly upraveny toalety v objektu a celý objekt vymalován. V souvislosti s přípravou muzejní noci se jevilo již jako zcela nezbytné dořešit osvětlení a ozvučení nádvoří. Nedostatečná světla byla opravena a doplněna o nové osvětlení a byla pořízena zvuková aparatura pro potřeby akcí pro veřejnost. Svépomocí bylo vyrobeno i variabilní skládací podium. Toto vybavení nám umožňuje pořádání kulturních akcí, kterých během roku proběhne vždy několik desítek. V průběhu roku nás postihla silná vichřice, která značně poškodila střechy na objektech muzea v Sokolově a v Krásně. Došlo k vytrhání tašek a šablon nebo jejich vytlučení od padajících větví. Opravy musely být zajištěny okamžitě z důvodu možnosti zatečení do objektů. Opravy byly uhrazeny z pojistného plnění. Přesto všechno je trvale problematická otázka investic a oprav budov. Obzvláště u organizace, která má ve správě 19 budov. Prostředků na investice bohužel není dostatek, ale to je situace prakticky u všech organizací obdobného charakteru v kraji. Snad se časem tento problém podaří řešit úpravou zákona o rozpočtovém určení daní, který by měl krajům zajistit větší prostředky pro jejich činnost a pro činnosti jejich příspěvkových organizací. Jako velmi pozitivní je fakt, že byl posílen nákup sbírek. Na rozdíl od předešlých let se nám podařilo uvolnit větší prostředky do předmětu našeho hlavního zájmu, tj. do sbírek. Nakoupili jsme větší množství sbírek a v souvislosti s přípravou nové nosticovské expozice v sokolovském zámku byly zintenzívněny restaurátorské práce včetně dodavatelských. Rovněž byly vyrobeny modely důlních mechanizmů pro potřeby krásenské expozice. V závěru roku jsme pak byly donuceni odkoupit od spolku Barbora v Jáchymově vybavení skanzenu, i když původní dohody zněly, že skanzen bude předán kompletně bezúplatně muzeu. Značně problematická je trvale situace kolem vývoje mezd. Od 1.1.2004 začala platit nová šestnácti třídní mzdová tabulka. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků bylo nařízeno od zřizovatele pracovníkům odebrat osobní ohodnocení. Situace byla řešena aspoň částečně formou odměn v závěru roku, které byly vyplaceny z uspořených prostředků za nemoci a chybějící pracovníky. Tím se podařilo aspoň částečně diferencovat mzdy podle výkonnosti a zájmu pracovníků o organizaci a práci. Instituce zaměstnává poměrně velké množství odborných pracovníků v poměru k pomocnému personálu, který zajišťuje provoz organizace. Toto je podstatné z důvodu celkové výkonnosti organizace v odborné oblasti, ale zatěžuje to více mzdový fond, než v mnohých jiných obdobně velkých muzeích, kde dozorci, uklizečky a další nezbytní pracovníci technického charakteru převažují. Přestože převažují v organizaci odborní pracovníci s vyšším zařazením, je průměrná mzda v organizaci za rok 2005 ve výši 15498,- Kč, což jasně kontrastuje s celostátním průměrem 18833,- Kč (uvedená hodnota je však pouze za období 1. – 3. čtvrtletí, celoroční hodnota nebyla v době zpracování této zprávy k dispozici; se započtení 4. čtvrtletí bude průměrná celostátní mzda zřejmě ještě vyšší; zdroj www.mpsv.cz). Průměrná mzda v muzeu se sice celkově zvýšila oproti roku 2004, ale i tak je ve srovnání se státním průměrem nízká. Dále roste i minimální mzda a s tím související doplatky v nižších tarifních třídách. Tím se mzdy odborných pracovníků a pomocného personálu stále více sbližují. Toto vše vede ke značné nivelizaci mezd bez možnosti ředitele organizace diferencovat odměnu za práci podle pracovních výsledků dosahovaných jednotlivými pracovníky. Pro aktivní pracovníky je tento systém značně demotivující. Pomíjíme i fakt, že i přes snahu zřizovatele v této oblasti pomoci, ukrajují mzdy se spojenými odvody stále větší krajíc z celkového rozpočtu muzea. Pracovní kolektiv muzea je dlouhodobě poměrně stabilizovaný. Některé funkce se nám však dlouhodobě nedaří, většinou ze mzdových důvodů, udržet. K výměně pracovníků došlo na několika postech. Od ledna je v muzeu zaměstnán nový pracovník pro knihovnu a některé další agendy. Došlo k přesunu agendy bezpečnostního technika. Na jaře došlo i k výměně na postu pracovníka pro správu budov. Bohužel nový pracovník nás chce na tomto místě opět na počátku roku 2006 opustit. Bohužel se nám nepodařilo obsadit místo historika. Přijatý pracovník byl propuštěn ve zkušební době. Z finančních důvodů je rovněž nemožné vytvořit místo správce počítačové sítě kumulovaně s jinou funkcí. Asi by se měla položit otázka, jestli jsou mladí lidé s vysokoškolským vzděláním při dnešní nabídce atraktivních míst ochotni jít pracovat do oblasti nekomerční kultury za stávajících mzdových a někdy i značně složitých pracovních podmínek. V roce 2005 proběhlo v organizaci několik kontrol na hospodaření včetně energetické inspekce, jejichž výsledky jsou rozpracované v samostatné kapitole zprávy. Bohužel zřejmě většina úředníků si myslí, že v organizacích našeho typu je velký počet administrativních pracovníků stále připravených vyplňovat tabulky a různé papíry. Opak je však bohužel pravdou a tak pro samé požadavky různých kontrolních a řídících orgánů chybí pracovní čas na zajištění skutečných potřeb organizace. Stálý tlak z této strany tak vytváří pouze stresující prostředí, které může vést ke zbytečným chybám, neplnění potřebných úkolů a nebo k odchodům pracovníků organizace. Nezbytnou kontrolní činnost považujeme samozřejmě za důležitou, ale organizačně a časově nám trochu komplikuje život. Trvalým problémem je nařízené užívání ekonomického softwaru Gordic. Tento program nejen, že nefunguje jak má, ale navíc jsme např. data skladového hospodářství do něj museli plnit několikrát, neboť po jeho havárii se vždy vymazala. Pravděpodobně tento program nevhodně ovlivňuje i počítačovou síť. Ekonomicky náročná je též reklama a prezentace muzea. Postupně byly z důvodu ceny tisku a nákladů na poštovné značně omezeny pozvánky na jednotlivé akce. Přetrvávají problémy s prezentací v tisku, kdy jsou často údaje o otevírací době a výstavách značně změny a klamou návštěvníky. Zvyšuje se stále atraktivnost informací na webových stránkách muzea z důvodu stále rostoucích možností obyvatel v přístupu na internet. Na začátku roku 2004 byly připraveny a zprovozněny nové webové stránky. V průběhu roku 2005 je pak navštívilo rekordních 7872 uživatelů internetu, což je přibližně 151 osob týdně. Mimo standardní informace o historii města a muzea, kontaktech, otevírací době apod. je součástí i aktuální přehled akcí muzea, informace z expozic a výzkumných programů odborných pracovišť nebo internetový obchod s publikacemi našeho muzea. Značně jsme rozšířili části informující o výzkumech muzea a informacích a zajímavostech z regionu ve vazbě na sbírky a naše expozice. Mimo standardní plakátování akcí a dalších aktivit byla v loňském roce zvýšená spolupráce s Českým rozhlasem, který odvysílal několik pořadů prezentujících práci muzea včetně živého vysílání z muzea ve Slavkově a televizemi. V průběhu roku jsme se snažili získat prostředky z různých grantů a programů. Bylo vypracováno několik projektů pro program Phare, z nichž tři byly přijaty a byly v roce 2005 realizovány. Dále byly získány prostředky z grantů obcí a z Česko-německého fondu budoucnosti. „Papíry“ ke grantům, které jsme museli připravit naplnily několik krabic od banánů. Tato činnost je značně „papírově“ náročná a ve stávající obsazení dost těžko realizovatelná. Pokud budeme chtít do budoucna dosáhnout na další prostředky z EU, bude nutné mít na tyto práce fundovaného proškoleného pracovníka, který by se věnoval jen přípravě projektů, jejich realizaci a vyhodnocování. Do budoucna se jeví i problémem nutnost hradit projekty dopředu z rozpočtu organizace. Na takové prostředky nebudeme moci z technických důvodů dosáhnout (na rozdíl např. od Phare, kde bylo možné čerpat i zálohy). Značně rozsáhlá je spolupráce muzea na přípravě projektu Česko – bavorský geopark. Ten zahrnuje i mnohé aktivity Karlovarského kraje a Nadace Georgia Agricoly. Snažíme se rovněž posilovat spolupráci se školami. V roce 2005 to bylo například i za pomoci programu „Mládež a kultura“, v rámci nějž jsme realizovaly řadu studentských akcí a soutěží. Spolupráce se školami však bohužel nedosahuje podle nás potřebné úrovně a rozsahu a obzvláště na Sokolovsku by bylo potřebné ji rozšířit. Měli by k tomu směřovat i připravované akce pro další období. V roce 2005 jsme měli několik velkých výstavních akcí. Předně to byly výstavy a akce pořádané u příležitosti 60. výročí konce 2. světové války z nichž nejvýznamnější byla výstava Davida Friedmanna. Ta byla následně v září otevřena i v Ostravském muzeu a v dalších letech bude instalována i v jiných muzeích. Významnou se stala i výstava mimo původní dramaturgický plán muzea – Hoří! Hoří! Hoří!, kterou jsme realizovali v Krásně. Jako její součást proběhlo několik velkých akcí, které nám pomohli zajistit dobrovolní hasiči z Chodova a Ležnice a samozřejmě i profesionální Hasičský záchranný sbor ze Sokolova. Výstava byla přihlášena do národní soutěže muzeí Gloria musaealis pro rok 2005. Významné byly i výstavní aktivity realizované v zahraničí, které prezentovaly naši práci a celý Karlovarský kraj. Byly to dvě výstavy o zaniklých obcích v Ebaubrunnu a ve Schwandorfu a výstava Ohře – řeka pozoruhodná v Riedelhofu. Některé naše projekty získaly i významná ocenění. Záchrana vozového parku rozchodu 900 mm v Krásně byla přihlášena do soutěže Gloria musaealis jako muzejní počin roku. V květnu jsme v této soutěži za tento projekt získali 2. místo. Rovněž jsme získali ocenění společně s dalšími partnery od agentury CzechTourism v podobě Ceny za kreativní motivační nástroj k návštěvě regionu za projekt Aktiv-Card. Pokračoval rovněž výzkum zaniklých obcí regionu. Vyvrcholil vydáním reprezentativní publikace Zaniklé obce na Sokolovsku, která se setkala s nebývalým zájmem veřejnosti. Tato rozsáhlá publikace byla podpořena finančně z projektu Phare a z Česko-německého fondu budoucnosti. Související výstava bude pokračovat dále v zahraničí a následně opět i u nás v koordinaci s akcemi Klubu českých turistů v Sokolově na podzim roku 2006. Publikace Zaniklé obce na Sokolovsku byla přihlášena ještě spolu s knihou Johann David Edler von Starck do národní soutěže muzeí Gloria musaealis. V roce 2005 jsme vydali 4 velké publikace a více drobných materiálů. Současně byly pro rok 2006 připraveny další regionální materiály pro tisk (Staré a památné stromy Karlovarského kraje, Staré a památné stromy Plzeňského kraje, Ohře – řeka pozoruhodná, Vojenský újezd Prameny) a tak se snažíme trochu splatit dluh vůči naší návštěvnické veřejnosti z minulých let. Velká pozornost pracovníků však byla stále ještě namířena a upřena k rozšíření nabídky areálu dolu Vilém v Krásně pro veřejnost. Dokončovali jsme povrchové úpravy terénu, zajišťovali opěrnou zeď v dolní části areálu a pokračovali v budování podkladních kolejí, opravách a konzervování kolejových vozidel. Současně bylo zajištěno očištění a zakonzervování velkého množství sbírkových předmětů technického charakteru pro expozici a získány i nové exponáty. Expozice bude postupně doplňována i v následujících letech o další exponáty. Stěžejními exponáty se tak mimo původních šachetních budov s expozicemi staly kolejové mechanizmy o rozchodech 450, 600 a 900 mm, které určují charakter expozice v přírodě areálu dolu Vilém. V roce 2005 jsme připravili i přírodovědnou část zdejší expozice o vysvětlující texty k sukcesi rostlin na rudných odvalech a k dendrologické výsadbě areálu. Byly vyrobeny i kovové prvky pro popisky venkovních exponátů. Tento areál vyplňuje mezeru v oblasti prezentace technických památek v Karlovarském kraji a byl agenturou Czechturism zařazen do prezentačního katalogu 133 premiér v České republice. Potěšitelný je fakt udržitelné návštěvnosti akcí muzea, který je už prakticky dle možností regionu téměř na horní hranici. Přestože je Sokolov spíše průmyslovým než kulturním a společenským centrem, udržuje si návštěvnost v posledních letech stále na úrovni přes 30000 lidí. Bohužel nám díky velkému počtu dnů otevřených dveří, vernisáží apod., tj. akcí, které jsou zadarmo, trvale narůstá podíl neplatících návštěvníků. Ti pak již nepřijdou za vstupné na normální návštěvu muzea. Platící návštěvníci pak převažují z oblasti „přespolních“ a žáků škol, kteří však v rámci výuky mají vstupné symbolické. Muzeum tak sice plní svou funkci vzdělávací, osvětovou a propagační, nepromítá se to však již výrazněji v ekonomické stránce provozu. Značně narostl počet návštěvníků vernisáží a školních výprav, což se ale bohužel neprojeví ve vybraném vstupném, neboť tyto společenské akce jsou bez vstupného a školní výpravy v době vyučování mají vstupné minimální, neboť muzeum v této oblasti plní intenzívně i vzdělávací úlohu. V roce 2005 navštívilo muzeum celkem 35432 návštěvníků. Podstatný byl nárůst návštěvnosti v nové expozici v Krásně. Naopak lze vysledovat trvalý pokles zájmu o stálou expozici v sokolovském zámku realizovanou v roce 1984. Proto se jeví jako nezbytné v nejbližších letech sehnat prostředky na její změnu. Rovněž školy udržují stálý zájem o expozice a výstavy muzea. Zde je problém v rozdílné úrovni a zájmu škol (přesněji řečeno jednotlivých učitelů) ve vztahu k muzeu. Existují v regionu školy, které zajišťují pravidelně části výuky v našich expozicích a velmi intenzivně s námi spolupracují (ISŠTE, Gymnázium Sokolov, aj.). Existují však i školy, které o muzeum ani nezavadí a tamní učitelé zřejmě nemají zájem zatraktivnit výuku a poskytnout velmi důležité informace pro formování vztahu mladého člověka k místu bydliště a ke kultuře obecně. Stále diskutovanou otázkou je i výše vstupného, která se drží poměrně dlouho na „tradiční“ úrovni českých muzeí tj. plné vstupné ve výši 20,- Kč. Zvýšení vstupného však dle zkušeností kolegů okamžitě přináší odliv návštěvníků, obzvláště v kulturně méně rozvinutých centrech typu našeho města. Snahou organizace je vytvořit systémem různých odstupňovaných vstupných co nejlepší podmínky pro umožnění návštěvy muzea mladým rodinám, postiženým spoluobčanům, seniorům a především dětem. Školní třídy v rámci výuky mají dokonce jen symbolické vstupné ve výši 5,- Kč za žáka. Muzeum, asi z hlediska své výrazné vzdělávací funkce, není pro určitou skupinu návštěvníků přece jen tak atraktivní jako památkové objekty typu hradů a zámků. Do budoucna jako nejvhodnější by se jevilo procentuálně odlišené vstupné odvinuté od základního vstupného. Muzeum je členem Asociace muzeí a galerií ČR. Dále je muzeum členem Památkové komory a velmi těsně koordinuje svou činnost s Nadací Georgia Agricoly, region Slavkovský les, která svým způsobem zajišťuje muzeu napojení na neziskový sektor se všemi z toho vyplývajícími možnostmi. Tradičně výborná spolupráce je s některými našimi vysokými školami a samozřejmě s některými partnerskými muzei u nás i v zahraničí. Především ze strany německých kolegů se stále rozrůstají způsoby a možnosti spolupráce. Nově byla v roce 2005 navázána spolupráce s Rakouským kulturním fórem a kolegy z polského Slawkówa. Zvláštní zmínku si zaslouží města a obce regionu, jejichž aktivity ve vztahu k historii, přírodě a potažmo k muzeu stále rostou (příprava nových muzejních expozic, obce a města sdružené kolem Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les aj.). Je velmi důležité, že jejich zastupitelstva si stále více uvědomují i přes velké běžné denní starosti o život obce či města význam kultury, vzdělávání a růstu cestovního ruchu a jsou ochotny být těmto aktivitám nápomocny. Dlouhodobě výborná je rovněž spolupráce s řadou firem v regionu, z nichž nejvýznamnější je samozřejmě se Sokolovskou uhelnou a.s. Ale nesmíme zde zapomenout ani na firmy Alva computer s.r.o., GP Karlovy Vary, Haas & Czjzek s.r.o. Horní Slavkov, KMK Granit s.r.o., Sokolovské strojírny, Svatavské strojírny aj. Současně děkujeme a zároveň se zde omlouváme všem našim pomocníkům, které zde ani nelze všechny vyjmenovat. Rovněž zahraniční spolupráce nabývá stále na větším rozsahu. Spolupráce probíhá na mnoha úrovních z nichž nejvýznamnější je spolupráce se spolkem bývalých sokolovských rodáků sídlícím ve Schwandorfu. S Hornickým a technickým muzeem východního Bavorska v Theuernu vztahy již po odchodu bývalého ředitele Dr. Helmuta Wolfa nejsou tak intenzivní. Jedním z nejvýznamnějších krajských projektů, na kterém se muzeum od roku 2003 intenzívně podílí je příprava Česko-bavorského geoparku. Vlajkovou lodí geoparku je unikátní technická památka důl Jeroným, pro jehož záchranu dělá muzeum řadu kroků. V rámci jeho záchrany jsme zajišťovali v jarních měsících dvakrát ministerský kontrolní den na této lokalitě. Další pilotními lokalitami geoparku jsou areál děkanství a stříbrného dolu v Horním Slavkově a naším muzeem nově převzatý Hornický skanzen v Jáchymově. V roce 2005 byly rovněž inventarizovány sbírky muzea podle pravidel CES, kdy musí být inventarizováno v příslušném roce minimálně 5 % sbírkového fondu. Následně na základě příslušného zákona byly do centrální evidence sbírek ministerstva kultury České republiky zapisovány přírůstky a změny ve sbírkách. Odborní pracovníci se ještě stále učili s těmito novými administrativní záležitostmi „žít“ a vychytat některé problémy související s hlášením změn ve sbírkovém fondu apod. Stále se nám daří poměrně aktivně pracovat na rozšiřování sbírkového fondu muzea jak vlastními sběry, tak i nákupy a dary. Přírůstky zpracovaných sbírek jsou trvale poměrně velké a umožňují nám doplňování a přípravu nových expozic. V oblasti výzkumu a tvorby sbírek byl rok 2005 koncipován jako přípravný na další období, především pak na tvorbu nových stalých expozic. Připravovali jsme výstavu David Friedmann k 60. výročí konce 2. světové války, která bude jako putovní cestovat dále a propagovat náš region. Výstava byla zahájena velkou slavnostní vernisáží za účasti mnoha významných hostů. Dcera malíře paní Miriam Friedmann Morris přislíbila darovat kolekci hornických obrazů našemu muzeu a celý podzim byl pak ve znamení příprav na převzetí a převezení těchto sbírek z USA do Sokolova. Rovněž byly realizovány první přípravné práce na nové expozici muzea v sokolovském zámku, ve které by měli být například prezentovány nosticovské interiéry nebo tzv. „sokolovský poklad“. Ve spolupráci s karlovarskými kolegy, firmou GP Karlovy Vary, Nadací Georgia Agricoly, region Slavkovský les a za finanční pomoci Ministerstva životního prostředí byl v letech 2004 - 2005 realizován rozsáhlý montánní výzkum starých dolů v oblasti kostela sv. Mikuláše, ukončený závěrečnou zprávou pro potřeby Geofondu ČR. Rovněž pokračovaly práce na úpravě depozitářů muzea, především v oboru geologických sbírek. Nově byly vlastními silami upraveny dva nové depozitáře historických sbírek v sokolovském zámku. Dlouhodobé výzkumné úkoly v rámci muzea byly realizovány dle možností. Pokračoval výzkum starých a památných stromů, montánní průzkumy, či již výše uvedené práce historické povahy. Stálé expozice se výrazně neupravovaly, neboť zásah do nich je možný prakticky už jen se značnými finančními náklady. Především mobiliář v hlavní expozici v Sokolově dosluhuje a začíná vyjíždějícími skly ohrožovat návštěvníky. Zajištění vitrín provádíme aspoň provizorním způsobem. Rovněž okna v části zámecké budovy, především v expozicích, začínají být ve značně havarijním stavu, což bylo konstatováno i pracovníky energetické inspekce. Expozice v Krásně je prakticky zcela bez mobiliáře, přestože jsme ji v roce 2004 otevřeli pro veřejnost (byly svépomocí upraveny více než 50 let staré vitríny). Situaci řešíme trochu jiným způsobem instalace. V roce 2006 po vyřešení možnosti využití prostor zámku jako celku bude realizovaná základní koncepční příprava pro novou expozici, kde je uvažováno i o trvalé instalaci sokolovského pokladu, instalaci nosticovských interiérů či síni historie města Sokolova. Tento rok měl však mimo velkého pracovního zatížení i příjemné společenské stránky. V jeho průběhu bylo realizováno poměrně značné množství zajímavých výstav a na řadě dalších jsme se podíleli zápůjčkami našich sbírek či jinou pomocí. Některé z nich opravdu pohladily po duši člověka. Tradiční se stává z pohledu muzea aktivní účast na soutěži Strom roku. Letos k ní bylo připraveno našimi pracovníky i krajské kolo, které nominovalo zástupce do celostátní soutěže za náš kraj. Mimo hlavní výstavní akce uvedené výše a rozpracované v samostatné kapitole, bychom zde chtěli připomenout jen některé zajímavosti a postřehy. Trvale poměrně velkému zájmu se těší výstavy zařazené do cyklu „Člověk a jeho zájmy“. V cyklu jsou prezentováni většinou místní amatérští umělci, malíři, fotografové, keramici, sběratelé a další tvůrci, kteří něčím mezi námi vynikají. Ukazují na možnosti využití volného času. Vzhledem k tomu, že to jsou lidé z našeho bezprostředního okolí, mnoho lidí je zná a proto se přijde podívat do muzea na jejich tvorbu či unikátní sbírku. Výstavy jsou autorského typu a mají vždy velmi příjemnou a pohodovou atmosféru. Čím bude více takových lidí, kteří mohou něco druhým předvést, tím to bude v našem kraji lepší. Výstavy jsou rozpracovány podrobně v další části výroční zprávy. Z kulturně společenských akcí připomeneme mimo velmi významné výstavy Davida Friedmanna k 60. výročí konce 2. světové války další čtyři, které něco příjemného vypovídají. Je to loňský cyklus přednášek, který v novém audiovizuálním pojetí přitahuje návštěvníky. O živé slovo odborníků, cestovatelů a badatelů je totiž v dnešní době televizí a videí kupodivu či naštěstí značný zájem. Další novou akcí v naší nabídce se stala muzejní noc. Byla koncipována trochu jinak, než ve městech, kde je více výstavních institucí. Zajistili jsme kulturní programy pro návštěvníky všech věkových kategorií a podle počtu spokojených návštěvníků měla akce zřejmě úspěch. Velmi úspěšná byla hasičská akce spojená s otevřením výstavy Hoří! Hoří! Hoří! V Krásně, které se i uprostřed prázdnin zúčastnilo velké množství návštěvníků. No a nelze samozřejmě zapomenout na tradiční sokolovský advent s Mikulášem, živým betlémem, výstavou betlémů, koncerty, setkáními a dalšími doprovodnými akcemi, při kterých asistují tisíce návštěvníků, ale i řady dobrovolných spolupracovníků, a kdy si člověk uvědomí v předvánočním čase, že lidé opravdu potřebují ve svém životě tradice, historii a kulturu. Velmi bohatá byla v roce 2005 opět nabídka kulturně-společenských akcí muzea, kterých bylo celkem uspořádáno 97, a které navštívilo celkem 12211 návštěvníků. Z toho vyplývá značný zájem veřejnosti o akce tohoto typu v našem regionu. Poměrně slušný zájem je i o cyklus pravidelných přednášek podporovaný z grantového systému města Sokolova. A jak jsme pracovali v konkrétní podobě se dozvíte dále.
|
