|
Výroční zpráva za rok 2004
Úvod Pro celou naši společnost byl rok 2004 výjimečný. Naše republika vstoupila v květnu do Evropské unie, což byl nejen slavnostní okamžik, ale zodpovědný krok, který umožní plně se zapojit do všech možností společného evropského prostoru. V Sokolově proběhly oslavy vstupu do Evropské unie za přítomnosti pana hejtmana a muzeum je podpořilo dvěma dny otevřených dveří do všech svých objektů. Rok 2004 byl však historicky velmi významný i pro naše muzeum. V tomto roce uplynulo 70 let od založení muzea v Sokolově a toto se stalo i nosným tématem roku. Bylo to pro nás velmi motivující výročí. Současně uplynulo 20 let od založení „skutečného“ muzea v Sokolově s odbornými pracovišti a patřičným zázemím. Muzeum v Sokolově totiž vzniklo jako poslední státní okresní muzeum v tehdejším Československu. Těch posledních 20 let bylo vskutku inspirativních a troufám si říci, že i úspěšných. Z malé instituce bez odborných pracovišť, potřebného zázemí a prakticky bez sbírkového fondu se během nich vytvořilo mezinárodně uznávané muzejní pracoviště s rozsáhlým sbírkovým fondem, týmem odborných pracovníků, rozsáhlou výstavní a publikační činností a vlastními objekty zajišťujícími zázemí pro činnost. Mnohé náročné výstavní i výzkumné projekty právě v roce 2004 vrcholily. Sešlo se nám tak více velkých výstav a akcí, než bývá v normálním roce obvyklé, ale o tom až dále. Rok 2004 patřil v historii muzea bohužel i k obdobím s rozsáhlým nárůstem byrokracie a můžeme ho svou administrativní složitostí řadit k létům, kdy bylo muzeum slučováno s a oddělováno od bývalé okresní knihovny nebo když měnilo svého zřizovatele. Od 1.1.2003 je muzeum oficiálně zřizováno Karlovarským krajem. Pro rok 2004 bylo pro naše muzeum stanoveno několik základních nosných úkolů: 1. dokončení oprav střech na ředitelství muzea v Sokolově 2. ukončení 1. etapy výzkumu zaniklých obcí regionu výstavou k tomuto tématu 3. záchrana a konzervace hornických sbírek, ukončení oprav areálu dolu Vilém v Krásně a jeho zpřístupnění veřejnosti 4. důstojné oslavy 70. výročí založení muzea v Sokolově Na jaře došlo k opětovné změně názvu instituce na „Krajské muzeum Sokolov, příspěvková organizace“, a tím k řadě návazných komplikací, změn a opatření. Snad už to byla změna na další dobu poslední. Bohužel byrokratických problémů stále přibývá a komplikují nám trvale práci. Mnohdy nesmyslné papíry vyplňujeme a odesíláme na všechny strany často na úkor smysluplné odborné práce. Uznávám, že nezbytná administrativa je nutná, ale když jedna a ta samá věc se dělá několikrát, vždy jen trochu malinko jinak, jak si daný úředník vymyslí, tak to smysl nemá. Na takový nárůst papírování není naše instituce vybavena ani personálně a mnohdy se již bohužel místo plánované koncepční práce pouze „honí termíny“ k odeslání různých tabulek a výkazů. Úvod roku byl poznamenán dokončováním oprav střech na objektech ředitelství v Sokolově. Díky různým problémům jsme tuto činnost prováděli v nejnevhodnějším období a to v zimě. Naštěstí se vše podařilo a další zimu už nám na hlavu nepoteče. Velmi pomohlo, že náš zřizovatel nalezl na tuto akci na konci roku 2003 chybějící finanční prostředky, a tím bylo umožněno střechy na jaře roku 2004 dokončit. Z oprav objektů se nosnou akcí staly práce na pobočce v Krásně. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků na tuto akci, byla velká část prácí prováděna svépomocí přímo pracovníky muzea. Pomoc nám poskytli čtyři pracovníci, které jsme získali za podpory Úřadu práce v Sokolově na veřejně prospěšné práce. Opravu bývalého objektu dílem tak zajišťovala firma Ekostav Horní Slavkov. Ostatní práce jsme prováděli ve vlastní režii. Na všech stávajících objektech muzea v Krásně byly opraveny omítky a nátěry. V budově strojovny byly sanovány provlhlé omítky. Největší zátěží pak byla úprava terénu celého areálu dolu Vilém včetně cest pro návštěvníky, položení kolejí pod exponáty a úpravy zeleně. Materiál a technickou pomoc nám poskytli někteří naši partneři, z nichž je nezbytné jmenovat aspoň Sokolovskou uhelnou a.s., Báňská záchranná stanice Sokolovské uhelné a.s., Svatavské strojírny, Sokolovské strojírny, KMK Granit a Ekostav Horní Slavkov. Nepředstavitelný kus práce pak odvedli naši „krásenští“ zaměstnanci manželé Cinertovi a v poslední fázi i pracovníci historického oddělení. Díky tomu se areál podařilo na podzim otevřít veřejnosti. Situaci značně zkomplikovalo i navýšení daní na jaře roku 2004 na 19 %. S tímto nárůstem nebylo počítáno v rozpočtu. V závěru roku nám v tomto velmi pomohl náměstek hejtmana Ing. Behenský, který prosadil aspoň vykrytí nárůstu daní pro stavbu v Krásně z rozpočtu našeho zřizovatele Krajského úřadu v Karlových Varech. Zcela tradiční jsou problémy s financemi a s tím souvisejícími náležitostmi oprav a údržby budov, majetku, ale především nákupu a restaurování sbírek. Rostoucí ekonomické zatížení v oblastech zajišťujících pouhou existenci organizace (energie, mzdy, nárůst daňového zatížení v roce 2004 apod.) stále více ukrajuje z prostředků na hlavní činnost muzea, tj. na tvorbu a správu sbírkového fondu a související odborné práce. To považujeme za velmi špatné a s postupem času musíme bohužel konstatovat, že to je trend, který se nezastavuje a navíc již došel k hranici únosnosti. Dál se již prakticky nebude dát jít, pokud budeme chtít zachovat primární důvod existence instituce. Problematická je rovněž trvale otázka investic a oprav budov. Prostředků na investice bohužel není dostatek, ale to je situace prakticky u všech organizací obdobného charakteru v kraji. Snad se časem tento problém podaří řešit úpravou zákona o rozpočtovém určení daní, který by měl krajům zajistit větší prostředky pro jejich činnost a pro činnosti jejich příspěvkových organizací. Muzeum mělo rozestavěny dvě investiční akce z roku 2003 a to opravu objektu bývalých důlních dílen, který stojí uprostřed našeho areálu dolu Vilém v Krásně. Posun prací do dalších let zkomplikovalo i zvýšení daně z přidané hodnoty, které přišlo v roce 2004. Vlastní realizace již byla popsána výše. Složitá byla i záležitost oprav střech na budovách ředitelství muzea v Sokolově. Kompletně dokončeny byly práce spojené se střechami v dubnu roku 2004. Posun prací zkomplikovaly klimatické podmínky v závěru roku. Po dohodě zúčastněných stran se prodloužil termín ukončení tak, aby práce byly prováděny ve vhodných klimatických podmínkách a tím byla zajištěna jejich potřebná kvalita. Realizace oprav byla provedena za plného provozu organizace, za což patří dík všem pracovníkům muzea. Finančně byl rok 2004 vůbec velmi náročný. Vzhledem k rozestavěné velké akci, na kterou nebylo plné pokrytí, jsme museli velmi šetřit. Navíc se dokončení těchto prací realizovalo až v závěru roku, takže nebylo možné operovat bez určité rezervy. Přitom rezervní fond organizace „padl“ již v předešlém roce na opravy objektů v Krásně. I přesto všechno se podařilo zajistit řadu úkolů, které by bez financí nebylo možné realizovat. Jako velmi pozitivní je fakt, že byl posílen nákup sbírek, byly získány nové síťové výstavní panely a skládací židle pro areál v Krásně. Tyto prostředky totiž primárně souvisejí s hlavním posláním muzea jako instituce. Značně problematická je trvale situace kolem vývoje mezd. Od 1.1.2004 začala platit nová šestnáctitřídní mzdová tabulka. Toto opatření mělo zajistit navýšení mezd, ale bohužel jen u někoho. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků bylo nařízeno pracovníkům odebrat osobní ohodnocení. Paradoxně tak nastala situace, že nejvýkonnějším pracovníkům se mzda vůbec nezměnila a méně výkonným pracovníkům, kteří před úpravou neměli osobní ohodnocení, bylo přidáno. Ve výsledku podle těchto úprav měli všichni „stejně“ bez ohledu na pracovní výkon a nasazení. Tato rovnostářská politika je velmi špatná a značně demotivující pro pracovníky s větším osobním pro organizaci nasazením. Mzda by měla být vždy svázána aspoň minimálně s výkonností pracovníka na pracovišti. Poměrně efektivní bylo získání čtyř pracovníků na veřejně prospěšné práce, na něž nám byla poskytnuta dotace od Úřadu práce v Sokolově. Instituce zaměstnává poměrně velké množství odborných pracovníků v poměru k pomocnému personálu, který zajišťuje provoz organizace. Toto je podstatné z důvodu celkové výkonnosti organizace v odborné oblasti, ale zatěžuje to více mzdový fond, než v mnohých jiných obdobně velkých muzeích, kde dozorci, uklizečky a další nezbytní pracovníci technického charakteru převažují. Přestože převažují v organizaci odborní pracovníci s vyšším zařazením, je průměrná mzda v organizaci za rok 2004 ve výši 14205,- Kč (v roce 2003 byla ve výši 13755,- Kč), což jasně kontrastuje s celostátním průměrem 17945,- Kč (uvedená hodnota je však pouze za období 1. – 3. čtvrtletí, celoroční hodnota nebyla v době zpracování této zprávy k dispozici; se započtení 4. čtvrtletí bude průměrná celostátní mzda zřejmě ještě vyšší; zdroj www.mpsv.cz). Průměrná mzda v muzeu se sice mírně celkově zvýšila oproti roku 2003 o 450,- Kč, což ale představuje zvýšení pouze o 3,3 % (ve sféře nepodnikatelské, tj. organizace plně nebo částečně financované ze státního nebo místního rozpočtu a instituce, které nehospodaří za účelem dosažení zisku činila průměrná mzda za 1. – 3. čtvrtletí 16808,- Kč; celostátně se tak zvýšila průměrná mzda v tomto sektoru o 5,4 %, což představuje zvýšení o 861 Kč; zdroj www.mpsv.cz), ale stále neodpovídá struktuře zaměstnanců muzea a zdaleka ne růstu v oblasti nepodnikatelské sféry. Dále roste i minimální mzda a s tím související doplatky v nižších tarifních třídách. Tím se mzdy odborných pracovníků a pomocného personálu stále více sbližují. Toto vše vede ke značné nivelizaci mezd bez možnosti ředitele organizace diferencovat odměnu za práci podle pracovních výsledků dosahovaných jednotlivými pracovníky. Pro aktivní pracovníky je tento systém značně demotivující. Pomíjíme i fakt, že i přes snahu zřizovatele v této oblasti pomoci, ukrajují mzdy se spojenými odvody stále větší krajíc z celkového rozpočtu muzea. Pracovní kolektiv muzea je dlouhodobě poměrně stabilizovaný. K výměně pracovníků došlo pouze na funkcích dozorců (nástup nového dozorce v Sokolově na začátku roku). Muzeum opustil v říjnu jeden odborných pracovník – knihovník. V závěru roku proběhlo na toto místo výběrové řízení a pozice je hned od začátku roku 2005 obsazena novým zaměstnancem. Bohužel nedaří se nám stále obsadit dlouhodobě plánované místo historika. Jakoby tato profese v našem regionu zcela vyhynula. Z finančních důvodů je rovněž nemožné vytvořit místo správce počítačové sítě kumulovaně s jinou funkcí. Asi by se měla položit otázka, jestli jsou mladí lidé s vysokoškolským vzděláním při dnešní nabídce atraktivních míst ochotni jít pracovat do oblasti nekomerční kultury za stávajících mzdových a někdy i značně složitých pracovních podmínek. V ekonomické oblasti nás v uplynulém roce při činnosti mimo stále potřebných a chybějících finančních prostředků zasáhli ještě dva administrativní problémy. Jedním byla kontrola hospodaření, která probíhala od 1.7.2004 až do konce roku. Považujeme ji samozřejmě za důležitou, ale organizačně a časově nám trochu zkomplikovala život. Kontrola byla uzavřena protokolem proti kterému byly podány námitky. Mimo kontrolou zjištěnou chybu ve směrnici byly naše námitky uznány jako oprávněné. Chyba ve směrnici o vnitřním kontrolním systému byla ihned odstraněna a kontrola tak neshledala jiné závažnější problémy. Opravdovým problémem se pak stala nucená změna ekonomického softwaru, kdy jsme museli přejít na program Gordic. Tento program nejen, že nefungoval jak měl, ale navíc jsme např. data skladového hospodářství do něj museli plnit několikrát, neboť po jeho havárii se vždy vymazala. Pravděpodobně tento program nevhodně ovlivňuje provoz novellové sítě muzea. Ekonomicky náročná je též reklama a prezentace muzea. Postupně byly z důvodu ceny tisku a nákladů na poštovné značně omezeny pozvánky na jednotlivé akce. Přetrvávají problémy s prezentací v tisku, kdy jsou často údaje o otevírací době a výstavách značně změny a klamou návštěvníky. Zvyšuje se stále atraktivnost informací na webových stránkách muzea z důvodu stále rostoucích možností obyvatel v přístupu na internet. Na začátku roku 2004 byly připraveny a zprovozněny nové webové stránky. V průběhu roku je navštívilo 5339 uživatelů internetu. Mimo standardní informace o historii města a muzea, kontaktech, otevírací době apod. je součástí i aktuální přehled akcí muzea, informace z expozic a výzkumných programů odborných pracovišť nebo i internetový obchod s publikacemi a propagačními materiály našeho muzea. Mimo standardní plakátování akcí a dalších aktivit byla v loňském roce zvýšená spolupráce s Českým rozhlasem, který odvysílal několik pořadů prezentujících práci muzea a televizemi. V průběhu roku jsme se snažili získat prostředky z různých grantů a programů. Bylo vypracováno několik projektů pro Phare, z nichž tři byly přijaty a budou v roce 2005 realizovány. Dále byly získány prostředky z grantů obcí a z Česko-německého fondu budoucnosti. Tato činnost je značně „papírově“ náročná a ve stávající obsazení dost těžko realizovatelná. Pokud budeme chtít do budoucna dosáhnout na další prostředky z EU, bude nutné mít na tyto práce fundovaného proškoleného pracovníka, který by se věnoval jen přípravě projektů, jejich realizaci a vyhodnocování. Do budoucna se jeví i problémem nutnost hradit projekty dopředu z rozpočtu organizace. Na takové prostředky nebudeme moci z technických důvodů dosáhnout (na rozdíl např. od Phare, kde bylo možné čerpat i zálohy). Značně rozsáhlá je spolupráce muzea na přípravě projektu Česko – bavorský geopark. Ten zahrnuje i mnohé aktivity Karlovarského kraje a muzea. Snažíme se rovněž posilovat spolupráci se školami. V roce 2004 to bylo například i za pomoci programu „Mládež a kultura“ v rámci nějž jsme připravili pracovní sešity pro studenty. Spolupráce se školami však bohužel nedosahuje podle nás potřebné úrovně a rozsahu a obzvláště na Sokolovsku by bylo potřebné ji rozšířit. Měli by k tomu směřovat i připravované akce pro další období. V roce 2004 jsme měli několik velkých výstavních akcí. Předně to byly výstavy a akce pořádané u příležitosti 70. výročí založení muzea v Sokolově. K této akci proběhly dvě velké výstavy, soutěž k „70. výročí založení muzea v Sokolově“ a slavnostní setkání hostů a příznivců muzea. Tyto akce proběhly pod záštitou hejtmana Karlovarského kraje JUDr. Josefa Pavla, starosty města Sokolov Ing. Karla Jakobce a poslance parlamentu ČR Ing. Rudolfa Tomíčka. Návštěvníci se mohli seznámit s činností muzea v uplynulých obdobích i s plány, co je čeká. Přes léto vyvrcholil výzkum zaniklých obcí regionu výstavou Zaniklé obce, která se setkala s velkým zájmem návštěvnické veřejnosti. V roce 2005 bude k této akci vydána rozsáhlá publikace podpořená finančně z projektu Phare a Česko-německého fondu budoucnosti a výstava bude pokračovat dále v zahraničí a následně opět i u nás. Výstava byla přihlášena ještě spolu s výstavou Velká válka do národní soutěže muzeí Gloria musaealis. Výstava Velká válka pořádaná k 90. výročí zahájení 1. světové války se setkala také s nevšedním zájmem. Hlavní pozornost pracovníků však byla namířena a upřena k zajištění otevření areálu dolu Vilém v Krásně pro veřejnost. Kromě stavebních prací dodávaných firmou bylo nezbytné zajistit úpravu povrchu terénu celého areálu dolu Vilém vlastními silami. Současně bylo nezbytné zajistit očištění a zakonzervování velkého množství sbírkových předmětů technického charakteru pro připravovanou expozici. Ta bude postupně doplňována i v následujících letech o další exponáty. Stěžejními exponáty se tak mimo původních šachetních budov s expozicemi staly kolejové mechanizmy o rozchodech 600 a 900 mm, které určují charakter expozice v přírodě areálu dolu Vilém. V roce 2005 bude doplněna i přírodovědná složka zdejší expozice o vysvětlující texty k sukcesi rostlin na rudných odvalech a k dendrologické výsadbě areálu. Záchrana vozového parku rozchodu 900 mm byla přihlášena do soutěže Gloria musaealis jako muzejní počin roku. Slavnostní otevření se konalo pod záštitou hejtmana Karlovarského kraje JUDr. Josefa Pavla, generálního ředitele Sokolovské uhelné a.s Ing. Františka Štěpánka a starosty obce Krásno Oty Wieda. Bohužel nám nepřálo počasí, jak bychom si představovali, ale akce byla hodnocena návštěvníky pozitivně. Potěšil nás zájem návštěvníků ze spolupracujících měst v Německu. Tento areál by měl vyplňovat mezeru v oblasti prezentace technických památek v Karlovarském kraji. Ve stejném období, kdy vrcholili práce na Zaniklých obcích a otevření areálu dolu Vilém v Krásně proběhly v Sokolově ještě dvě významné akce pořádané Karlovarským krajem, a to slavnostní akce ke dnům Evropského kulturního dědictví v Karlovarském kraji spojená se křtěním knihy Dějiny Karlovarského kraje od autorů ze všech tří krajských muzeí a seminář obecních a městských kronikářů karlovarského kraje. Potěšitelný je fakt udržitelné návštěvnosti akcí muzea, který je už prakticky dle možností regionu téměř na horní hranici. Přestože je Sokolov spíše průmyslovým než kulturním a společenským centrem, udržuje si návštěvnost v posledních letech stále na úrovni přes 30000 lidí. Bohužel nám díky velkému počtu dnů otevřených dveří, vernisáží apod., tj. akcí, které jsou zadarmo, narůstá podíl neplatících návštěvníků. Ti pak již nepřijdou za vstupné na normální návštěvu muzea. Platící návštěvníci pak převažují z oblasti „přespolních“ a žáků škol, kteří však v rámci výuky mají vstupné symbolické. Muzeum tak sice plní svou funkci vzdělávací, osvětovou a propagační, nepromítá se to však již výrazněji v ekonomické stránce provozu. Značně narostl počet návštěvníků vernisáží a školních výprav, což se ale bohužel neprojeví ve vybraném vstupném, neboť tyto společenské akce jsou bez vstupného a školní výpravy v době vyučování mají vstupné minimální neboť muzeum v této oblasti plní intenzívně i vzdělávací úlohu. V roce 2004 navštívilo akce muzea celkem 34749 návštěvníků. Pozitivním jevem je, že opět začíná více přibývat organizovaných zájezdů, což se projevilo především po prezentaci na veletrzích cestovního ruchu v Brně a Praze. Potěšitelné jsou i takové maličkosti, jako početní návštěvníci muzea v Krásně v odpoledních hodinách na Silvestra, které jsme provedli expozicí přestože bylo zavřeno. Když pak člověk vidí zájem těchto lidí o poznání v době, kdy se jiní připravují na večerní veselí, tak pochopí, že naše práce má snad smysl. Rovněž školy udržují stálý zájem o expozice a výstavy muzea. Zde je problém v rozdílné úrovni a zájmu škol (přesněji řečeno jednotlivých učitelů) ve vztahu k muzeu. Existují v regionu školy, které zajišťují pravidelně části výuky v našich expozicích a velmi intenzivně s námi spolupracují (ISŠTE, Gymnázium Sokolov, aj.). Existují však i školy, které o muzeum ani nezavadí a tamní učitelé zřejmě nemají zájem zatraktivnit výuku a poskytnout velmi důležité informace pro formování vztahu mladého člověka k místu bydliště a ke kultuře obecně. Stále diskutovanou otázkou je i výše vstupného, která se drží poměrně dlouho na „tradiční“ úrovni českých muzeí tj. plné vstupné ve výši 20,- Kč. Zvýšení vstupného však dle zkušeností kolegů okamžitě přináší odliv návštěvníků, obzvláště v kulturně méně rozvinutých centrech typu našeho města. Snahou organizace je vytvořit systémem různých odstupňovaných vstupných co nejlepší podmínky pro umožnění návštěvy muzea mladým rodinám, postiženým spoluobčanům, seniorům a především dětem. Školní třídy v rámci výuky mají dokonce jen symbolické vstupné ve výši 5,- Kč za žáka. Muzeum, asi z hlediska své výrazné vzdělávací funkce, není pro určitou skupinu návštěvníků přece jen tak atraktivní jako památkové objekty typu hradů a zámků. Muzeum je členem Asociace muzeí a galerií ČR a ředitel zastupoval do jara roku 2004 muzejníky Karlovarského kraje v senátu této instituce. Na jarním zasedání krajské sekce z důvodu velké vytíženosti složil tuto funkci. Dále je muzeum členem Památkové komory a velmi těsně koordinuje svou činnost s Nadací Georgia Agricoly, region Slavkovský les, která svým způsobem zajišťuje muzeu napojení na neziskový sektor se všemi z toho vyplývajícími možnostmi. Tradičně výborná spolupráce je s některými našimi vysokými školami a samozřejmě s některými partnerskými muzei u nás i v zahraničí. Především ze strany německých kolegů se stále rozrůstají způsoby a možnosti spolupráce, což se potvrdilo po vstupu ČR do EU. Zvláštní zmínku si zaslouží města a obce regionu, jejichž aktivity ve vztahu k historii, přírodě a potažmo k muzeu stále rostou (příprava nových muzejních expozic, obce a města sdružené kolem Nadace Georgia Agricoly, region Slavkovský les aj.). Je velmi důležité, že jejich zastupitelstva si stále více uvědomují i přes velké běžné denní starosti o život obce či města význam kultury, vzdělávání a růstu cestovního ruchu a jsou ochotny být těmto aktivitám nápomocny. Dlouhodobě výborná je rovněž spolupráce s řadou firem v regionu, z nichž nejvýznamnější je samozřejmě se Sokolovskou uhelnou a.s. Ale nesmíme zde zapomenout ani na firmy Alva computer s.r.o., GP Karlovy Vary, Haas & Czjzek s.r.o. Horní Slavkov, KMK Granit s.r.o., Sokolovské strojírny, Svatavské strojírny. Současně děkuji a zároveň se zde omlouvám všem našim pomocníkům, které zde ani nelze všechny vyjmenovat. Rovněž zahraniční spolupráce nabývá stále na větším rozsahu, který vzniká a směřuje logicky ke vstupu České republiky do Evropské unie. Spolupráce probíhá na mnoha úrovních z nichž nejvýznamnější je spolupráce s Hornickým a technickým muzeem východního Bavorska v Theuernu a spolkem bývalých sokolovských rodáků sídlícím ve Schwandorfu. Jedním z nejvýznamnějších krajských projektů, na kterém se muzeum od roku 2003 intenzívně podílí je příprava Česko-bavorského geoparku. Vlajkovou lodí geoparku je unikátní technická památka důl Jeroným, pro jehož záchranu dělá muzeum řadu kroků. V rámci jeho záchrany jsme zajišťovali v jarních měsících ministerský kontrolní den na této lokalitě. Další pilotními lokalitami geoparku jsou areál děkanství a stříbrného dolu v Horním Slavkově a Hornický skanzen v Jáchymově. V roce 2004 poctil naše muzeum na jaře pracovní návštěvou i pan ministr kultury Pavel Dostál. Navštívil naši pobočku muzea v Krásně, kde se seznámil s celým areálem a jeho zázemím. Po té navštívil i důl Jeroným a rekultivovaný areál dolu Michal. Přislíbil účast na slavnostním otevření areálu dolu Vilém pro veřejnost, kterého se ale bohužel pro vážnou nemoc nemohl zúčastnit. V roce 2004 byly rovněž inventarizovány sbírky muzea, tentokrát již nově podle pravidel CES, kdy musí být inventarizováno v příslušném roce minimálně 5 % sbírkového fondu. Následně na základě příslušného zákona byly do centrální evidence sbírek ministerstva kultury České republiky zapisovány přírůstky a změny ve sbírkách. Odborní pracovníci se ještě stále učili s těmito novými administrativní záležitostmi „žít“ a vychytat některé problémy související s hlášením změn ve sbírkovém fondu apod. Stále se nám daří poměrně aktivně pracovat na rozšiřování sbírkového fondu muzea jak vlastními sběry, tak i nákupy a dary. Přírůstky zpracovaných sbírek jsou trvale poměrně velké a umožňují nám doplňování a přípravu nových expozic. V oblasti výzkumu a tvorby sbírek bych chtěl uvést, že rok 2004 kraj byl koncipován i v této oblasti jako přípravný na další období. Je zde nutné připomenout práce na velkých projektech, které proběhly v roce 2004 i přípravné práce na rok 2005, jako jsou Zaniklé obce regionu, 1. světová válka, 70. let muzea nebo výstava David Friedmann připravovaná s americkými a polskými kolegy na rok 2005. Velký rozsah, především ve sféře vlastních konzervátorských prací, měla rovněž příprava nové expozice pro budovaný areál v Krásně. Ve spolupráci s karlovarskými kolegy, Nadací Georgia Agricoly, region Slavkovský les a Ministerstvem životního prostředí je na roky 2004-2005 připravován rozsáhlý montánní výzkum starých dolů v oblasti kostela sv. Mikuláše, na kterém po odborné geologické stránce pro potřeby Geofondu ČR pracuje firma GP Karlovy Vary. Rovně pokračovaly práce na úpravě depozitářů muzea, především v oboru geologických sbírek. Dlouhodobé výzkumné úkoly v rámci muzea byly realizovány dle možností. Pokračoval výzkum starých a památných stromů, montánní průzkumy, či již výše uvedené práce historické povahy. Nezanedbatelnou součástí práce byla spolupráce s Národním památkovým ústavem na záchraně našich architektonických památek. Stálé expozice se výrazně neupravovaly, neboť zásah do nich je možný prakticky už jen se značnými finančními náklady. Především mobiliář v hlavní expozici v Sokolově dosluhuje a začíná vyjíždějícími skly ohrožovat návštěvníky. Zajištění vitrín provádíme aspoň provizorním způsobem. Rovněž okna v části zámecké budovy, především v expozicích, začínají být ve značně havarijním stavu. Expozice v Krásně je prakticky zcela bez mobiliáře, přestože jsme ji v roce 2004 otevřeli pro veřejnost (byly svépomocí upraveny více než 50 let staré vitríny). Situaci řešíme trochu jiným způsobem instalace. V roce 2005 po vyřešení možnosti využití prostor zámku jako celku bude realizovaná základní koncepční příprava pro novou expozici, kde je uvažováno i o trvalé instalaci sokolovského pokladu, instalaci nosticovských interiérů či síni historie města Sokolova. Velký rozruch veřejnosti způsobil v podzimních měsících roku 2003 a následně i v roce 2004 organizačně náročný transport kolejových vozidel rozchodu 900 mm do Krásna. Za obrovské pomoci Sokolovské uhelné, Sokolovských strojíren a Svatavských strojíren jsme získali, zachránili a přemístili ukázkovou kolekci důlních lokomotiv a vozů z tohoto provozně rušeného rozchodu. Tyto exponáty byly zakomponovány do stálé hornické expozice muzea v přírodě v Krásně. Expozice lokomotiv a vozů rozchodu 600 a 900 mm se stala od roku 2004, jak již bylo výše uvedeno, atraktivní součástí expozice našeho Hornického muzea v Krásně. Tento rok měl však mimo velké pracovní zatížení i příjemné společenské stránky. V jeho průběhu bylo realizováno poměrně velké množství zajímavých výstav a na řadě dalších jsme se podíleli zápůjčkami našich sbírek či jinou pomocí. Některé z nich opravdu pohladily po duši člověka. Tradiční se stává z pohledu muzea aktivní účast na soutěži Strom roku. Letos k tomu byla připravena i soutěž pro školy a další doprovodné akce a po loňském vítězství kandidáta za Karlovarský kraj jsme se museli letos spokojit s pěkným druhým místem v rámci celé ČR. Mimo hlavní výstavní akce uvedené výše a rozpracované v samostatné kapitole, bychom zde chtěli připomenout jen některé zajímavosti a postřehy. Trvale poměrně velkému zájmu se těší výstavy zařazené do cyklu „Člověk a jeho zájmy“. V cyklu jsou prezentováni většinou místní amatérští umělci, malíři, fotografové, keramici, sběratelé a další tvůrci, kteří něčím mezi námi vynikají. Ukazují na možnosti využití volného času. Vzhledem k tomu, že to jsou lidé z našeho bezprostředního okolí, mnoho lidí je zná a proto se přijde podívat do muzea na jejich tvorbu či unikátní sbírku. Výstavy jsou autorského typu a mají vždy velmi příjemnou a pohodovou atmosféru. Čím bude více takových lidí, kteří mohou něco druhým předvést, tím to bude v našem kraji lepší. Výstava Kouzlo starých stromů prezentovala náš kraj letos v Ostravě a dokonce dvakrát v německém Riedelhofu. V rámci spolupráce muzeí v kraji byla instalována i v Karlovarském muzeu. Výstavy jsou rozpracovány podrobně v další části výroční zprávy. Z kulturně společenských akcí připomenu dvě, které něco příjemného vypovídají. Je to loňský cyklus přednášek, který v novém audiovizuálním pojetí přitahuje návštěvníky. O živé slovo odborníků, cestovatelů a badatelů je totiž v dnešní době televizí a videí kupodivu či naštěstí značný zájem. No a nelze zapomenout na tradiční sokolovský advent s Mikulášem, živým betlémem, výstavou betlémů, koncerty, setkáními a dalšími doprovodnými akcemi, při kterých asistují tisíce návštěvníků, ale i řady dobrovolných spolupracovníků, a kdy si člověk uvědomí v předvánočním čase, že lidé opravdu potřebují ve svém životě tradice, historii a kulturu. Velmi bohatá byla v roce 2004 nabídka kulturně-společenských akcí muzea, kterých bylo celkem uspořádáno 108, a které navštívilo celkem 7588 návštěvníků. Z toho vyplývá značný zájem veřejnosti o akce tohoto typu v našem regionu. Poměrně slušný zájem je i o cyklus pravidelných přednášek podporovaný z grantového systému města Sokolova. A jak jsme „fungovali“ v konkrétní podobě se dozvíte dále.
|
