Staré a památné stromy

Maxův klen z Potůčků ve finále Stromu roku 2005 
Naplno se rozeběhl další ročník soutěže Strom roku, který vyhlašuje Nadace Partnerství v programu Strom života. Karlovarským kandidátem se stal Maxův klen, vítěz regionálního kola ankety. Tato mohutná, ale proschlá solitéra javoru klenu ( Acer pseudoplatanus ) roste v Potůčkách pod chalupou čp.6 v úpatí svahu na pravém břehu Kozího potoka. Obvod stromu ve výčetní výšce (1,3m) je 488 cm, výška je 26,5 m. Strom vstupuje do celonárodní soutěže jako kandidát č.4. 
Do hlasování se můžete zapojit stejně jako v předchozím roce:  
  1. pomocí dárcovské sms (dms) ve tvaru DMS STROM 4, které odešlete na číslo 87777 (cena dms je dána vaším tarifem + 35,70Kč vč. DPH). 
  2. hromadné hlasovací archy; arch pro 20 podpisů můžete objednat u vyhlašovatele ankety www.stromzivota.cz, tel 352 422 761 
  3. na hlasovacích lístcích vycházejících ve vybraných časopisech nebo novinách 
Průběh ankety a podrobná pravidla můžete sledovat na www.stromzivota.cz.
   
O stromu (z webových stránek programu Strom života): 
Dovolte, abych se Vám představil: Jsem Maxův javor u Kozího potoka. Jsem starý, stařičký javor, který toho už hodně pamatuje… Jsem pyšný na to, že nesu jméno po člověku, kterého jsem si moc vážil jak já, tak i lidé v celém kraji pro jeho srdečnost a ochotu vždy nezištně poradit a pomoci… Moc rád vzpomínám na radostné chvilky, které jsem prožíval, když se v domě, který jsem chránil svými silnými větvemi, ozýval křik právě narozeného človíčka… Rád jsem šuměním svých listů doprovázel družná setkání, která se pravidelně odehrávala pod mou rozvětvenou korunou mezi místními sousedy… A moc se mi líbilo, že se tu běžně ozývala čeština společně s němčinou, nikdo s tím neměl problém, protože lidé se tu vzájemně respektovali… Kryl jsem svým stínem drobné dětské lumpárny, poskytoval jsem útočiště mnoha generacím ptáčků a víte, co se mi líbilo nejvíc? No přece, když mě slepičky šimraly svými drápky na mých vrchních kořenech… Šuměním svých listů jsem poskytoval útěchu lidem, když nastaly nejsmutnější chvíle života a někdo blízký odešel navždy… Víte, ve stínu mé koruny se odehrálo mnoho pohnutých příběhů, já jen přihlížel, košatěl a stárnul… Přežil jsem Rakousko-Uhersko, přežil jsem obě světové války, přežil jsem totalitu, uvítal jsem svobodu, ale pak se stala ta hrozná věc: Psychicky nemocný člověk založil požár v domě, který celý život chráním. Ten žár byl hrozný, část větví mi hořela, ptačí hnízda vzplála, strašně mě to bolelo… Dělal jsem, co jsem mohl, abych byl po požáru znovu tak silný, jako dřív… Ale jsem starý… A dnes potřebuji i Vaši pomoc: Dejte mi svůj hlas, aby se mi dostalo odborné pomoci a já mohl ještě po mnoho let poskytovat stín, odpočinek, útěchu a domov… Děkuji Vám od mízy (jak Vy lidi říkáte: od srdce). Těším se, že Vás všechny jednou přivítám pod svou korunou. 
 (anonymus)

,
 
Obrazová příloha