Slavkovsky les
Zaniklé obce regionu  

Po roce 1945 došlo na našem území k zániku desítek obcí, městeček i měst, především v důsledku odsunu německého obyvatelstva. Větší města a průmyslová střediska se dosídlit dařilo, i když často s problémy a obtížemi. Podhorské vesničky s drsnými klimatickými i životními podmínkami už tak lákavé nebyly. A imoto zde často chyběla i snaha o nové osídlení. Důvodů bylo několik - například v oblasti Slavkovského lesa se již v roce 1945 začalo uvažovat o zřízení vojenského výcvikového prostoru. A proto nebylo žádoucí, aby se po odsunu oblast nově obydlila. A právě v oblasti Slavkovského lesa bychom mohli naše krátké putování po zaniklých obcích Sokolovska zahájit.Jak již bylo zmíněno, úvahy o zřízení vojenského výcvikového prostoru v oblasti Slavkovského lesa se objevily již v r. 1945 a na jaře 1946 schválila tento záměr vláda. Toto rozhodnutí znamenalo, že vedle německého obyvatelstva museli danou oblast opustit i noví čeští osídlenci.

Za sídlo velitelství byly vybrány Prameny (Sangeberg), což znamenalo zrušení tamního plicního sanatoria. Proti zřízení vojenského prostoru protestovaly sice některé obce a zvláště pak lázeňské město Mariánské lázně, kde se obávaly snížení počtu zahraničních hostů. Tyto protesty ale nemohly ve střetu s vojenskými zájmy uspět. Slavkovský les měl ideální strategickou polohu (v blízkosti západní hranice) a armáda se ho proto nehodlala vzdát. Námitky města i Ministerstva zdravotnictví byly smeteny ze stolu se zdůvodněním, že vzdálenost lázní od cílových ploch střelnic je nejméně 15 km, což je vzdálenost dostatečná. Vojenský prostor byl sice zřízen již v r. 1946, ale zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v r. 1949. Na základě tohoto zákona byl stanoven název výcvikového prostoru "Vojenský újezd Prameny". V této době to bylo poněkud paradoxní, protože již v r. 1947 se velitelství z důvodů špatných klimatických i životních podmínek přestěhovalo z Pramenů do Kynžvartu. Dalším paradoxem bylo, že v době uzákonění vojenského újezdu Prameny se začaly objevovat první otazníky nad jeho další existencí. Postavení armády bylo sice silné, ale těžby uranu byla důležitější. Již v r. 1947 byla uzavřena dohoda s Jáchymovskými doly o uranovém výzkumu na území vojenského prostoru. Postupně intenzita průzkumu rostla, zaměstnanci Jáchymovských dolů zde stavěli sklady, elektrické vedení atd. To nakonec vedlo k tomu, že výcvikový prostor přestal plnit svou funkci. Kvůli prováděným výzkumům a těžebním pracím musela být zastavována vojenská cvičení i střelby. Situace se počátkem 50. let stávala neúnosnou, a proto začal být hledán jiný vhodný prostor pro zřízení vojenského újezdu. Nakonec byla vybrána oblast Doupova a v r. 1954 byl vojenský újezd Prameny zrušen.

Do vojenského výcvikového prostoru byly začleněny tyto obce a osady: Arnoltov (Arnitzgrün) - zničen zčásti, Bystřina (Reichenbach) - zničena zcela, Čistá - město (Lauterbach Stadt) - zničena zcela, Hluboká (Tiefenbach) - zničena zčásti, Hrušková (Birndorf) - zničena zčásti, Kamenice (Steinbach) - zničena zčásti, Kostelní Bříza (Kirchenbirk) - zničena zčásti, Krásná Lípa (Schönlind) - zničena zcela, Lazy (Perlsberg) - zničena zčásti, Lobzy (Lobs) - zničena zcela, Milíře (Kohling) - zničena zcela, Nová Ves (Neudorf) - zničena zčásti, Novina (Grün) - zničena zčásti, Ostrov (Wöhr) - zničena zcela, Paseka (Schwand) - zničena zcela, Prameny (Sangerberg) - zničena zčásti, Rovná (Ebmeth) - zničena zcela, Rudolec (Ruditzgrün) - zničena zčásti, Smrkovec (Schönficht) - zničena zcela, Studánka (Schönbrunn) - zničena zcela, Třídomí (Dreihäuser) - zničena zcela, Týmov (Tiefengrün) - zničena zcela, Vranov (Frohnau) - zničena zcela, Zadní Domky (Hinterhäuser) - zničena zcela, Žitná (Rockendorf) - zničena zcela.

Jak z uvedeného přehledu vyplývá, většina obcí a osad byla zcela zničena. Zbytky stavení, včetně kostelů v Čisté, Lobzech, Vranově a Smrkovci byly po zrušení vojenského prostoru srovnány se zemí. Likvidovány byly také staré hřbitovy. Zaniklé obce tak měly být vymazány z povrchu zemského. A to co nestihli udělat lidé, dokonala příroda. V létě vše pokrývá bujná vegetace, ale pozdě na podzim či brzo na jaře se objevují zbytky základů domů, vstupy do sklepa či studny. A ještě něco připomíná lidská sídla - pomníčky obětem I. sv. války, které se kupodivu zachovaly ve většině zaniklých obcí, podstavce křížků, soch světců či božích muk.


20. únor 2004, Mgr. Romana Vaicová
 
Obrazová příloha